Průměrný důchod vzrostl. Dosáhnete na něj?

Zhruba o stovku vyšší průměrné starobní důchody pobírali čeští důchodci v prvním čtvrtletí roku 2016 ve srovnání se stejným obdobím roku loňského. Muži měli tradičně vyšší průměrnou důchodovou dávku – k 31. 3. 2016 činila 12 602 Kč (loni to bylo 12 497 Kč), ženy – důchodkyně měly měsíční příjem k 31. 3. 2016 v průměru 10 351 Kč (loni činil 10 246 Kč). Vyplývá to z údajů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ).

ČSSZ přitom v prvním čtvrtletí vyplatila v ČR celkem 3 498 555 všech důchodů. Nejvíc z tohoto počtu, a to 2 376 668, bylo důchodů starobních. Celkové výdaje na důchodové dávky činily od počátku roku 96,1 mld. Kč (loni 89,79 mld. Kč). I přes rekordní příjmy, které k 31. 3. 2016 činily 96,1 mld. Kč, zůstal důchodový účet ve schodku (6,82 mld. Kč). Schodek důchodového účtu je v letošním roce ovlivněn zvýšením výdajů o výdaje na jednorázový příspěvek důchodci, které činily zhruba 3,5 mld. Kč.

ČSSZ měla za první tři měsíce roku 2016 příjmy z pojistného na nemocenské pojištění 6,91 mld. Kč, výdaje na veškeré nemocenské dávky činily ve stejném období 6,61 mld. Kč, nejvíce peněz z účtu odčerpalo nemocenské – 4,34 mld. Kč a peněžitá pomoc v mateřství – 1, 93 mld. Kč.

Příští rok by si důchodci měli ještě polepšit. Stát jim chce přidat dalších zhruba 200 korun a nevylučuje ani jednorázový příspěvek podobný tomu, jaký senioři dostali letos. "Na rok 2017 to vychází zhruba na 200 Kč," uvedl pro EuroZprávy.cz Babiš. Podotkl ale, že už nyní tvoří důchody téměř třetinu výdajů celého státu.

Předseda lidovců Pavel Bělobrádek upozorňuje, že u starobních důchodů nejde jen o absolutní částku, ale zejména o udržení poměru výše penzí vůči průměrné mzdě, která nyní čini kolem 40%, ale má tendenci klesat. "Dosavadni mechanismus neumožňoval vládě zvýšit důchody o vyšší částku, pokud by na základě automatické valorizace byly zvýšeny příliš málo. To je ona tolik kritizovaná čtyřicetikoruna. Kabinet je v tom ale nevinně, taková jsou dosud platná pravidla - a pokud je inflace tak nízká, jako v poslední době, vychází valorizace penzí takto nízká, přičemž vláda nemá možnost zasáhnout. Proto jsme alespoň na můj navrh prosadili v parlamentu mimořádnou výplatu důchodů, nakonec to bylo 1200 Kč.," vysvětlil Bělobrádek.

"Novela zákona o důchodovém pojištění, kterou už vláda poslala do Sněmovny, umožňuje kabinetu rozhodnout o vyšším zvýšení penzí, než jaké vychází dle automatické valorizace - a to bez toho, aby musel žádat o souhlas parlament. Tím se spravedlivé valorizace penzí značne usnadní a urychlí. Je však třeba říci, že toto je pouze parametrická změna. Pro udržitelný růst penzí je třeba se hlavně starat o to, aby měl v budoucnu kdo na důchody vydělávat. Proto má KDU-ČSL jako dlouhodobý cíl takovou reformu penzijního systému, která by umožnila dětem formou asignací ze svých daní připlácet na penzi rodičům. Chceme tím ocenit řádnou výchovu dětí. To nám přijde férové, motivační a v zájmu stability penzijního systému," dodal pro EuroZprávy.cz Bělobrádek.

Expertka ODS pro sociální oblast Lenka Kohoutová přiznává, že samotná výše důchodů není sice uspokojivá, ale nástroje na zvyšování duchodů také ne. "Předně by se výše důchodů měla odvíjet od toho, co človek skutečně odpracoval a naspořil. Jakákoliv valorizace, kterou schvaluje zákonodarce, by měla být jasná, odkud se vezme. Tedy například určite procento z rozpočtu by mělo být dopředu alokované na důchodový systém, a to s vědomím, že toto číslo se každým rokem zvyšuje. Za zvyšování důchodů by měl být jasně odpovedný Parlament, nikoliv pouze vláda. Jsem přesvědčena, že o důchodovém systému musí jednat skupina odborniků, nejenom politici na politické zadání. Jde o systém, který musí být jednoznačne stabilní na mnoho desítek let," uvedla.

Témata:  důchody,  důchodci