reklama

Podle dokumentu, který má ČTK k dispozici, se ani loni nepodařilo uzákonit povinnost politických stran sestavovat vyrovnaně kandidátní listiny, zmírnit "vertikální segregaci" ve státní správě či posílit podíl žen ve vedení firem. Zprávou by se měl kabinet zabývat v pondělí.

Vláda před koncem roku 2014 schválila strategii, podle níž by ve vedení státu a firem mělo být aspoň 40 procent žen. Podle jedné z novel volebního zákona se měly při sestavování kandidátních listin využít kvóty, návrh ale neuspěl. Kabinet měl problém i s chystanou evropskou směrnicí s kvótami pro obsazení dozorčích a správních rad velkých firem. Na strategii navázal plán opatření, který kabinet schválil loni. Podle zprávy ministerstva a úřady dosud nesplnily či neplní 51 úkolů, 22 zvládly jen částečně a 22 dokončily. Mezi hotovými záměry je například uspořádaný seminář o zastoupení žen v politice.

V sedmnáctičlenné vládě jsou nyní dvě ministryně - práce a pro místní rozvoj. Ve Sněmovně připadá ženám 20 procent křesel a v Senátu 22 procent. V loňských krajských volbách tvořily ženy 30 procent kandidujících a pětinu zvolených. V Europarlamentu má ČR pět žen a 16 mužů. Podíl žen 24 procent je tak jeden z nejnižších. "Celkové zastoupení žen v Evropském parlamentu je 277 europoslankyň, tedy 36,9 procenta," uvádí zpráva.

Podle ní se také "česká státní správa dál vyznačuje vysokou mírou vertikální segregace podle pohlaví". Ze 111 náměstkovských křesel na ministerstvech na konci loňska ženám připadlo 31, tedy 28 procent. Na postu ředitele ministerského odboru bylo 160 žen a 334 mužů. Podíl žen tak činil 32 procent a proti roku 2015 se nezměnil. Ministerská oddělení vedlo 675 žen a 888 mužů. Ženy tak tvořily 43 procent vedoucích. Mezi ostatními odbornými pracovníky bylo pak 63 procent žen.

Ženy představovaly 40 procent diplomatického sboru, zastoupení se zvedlo proti roku 2015 ze 34 procent. Zastupitelské úřady ale vedlo 18 procent žen a 72 procent mužů, poměr zůstává dlouhodobě stejný.