Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Na letištích v Česku se zřejmě zavede rozpoznání obličejů a monitoring aut

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Pixmac

Praha - Na mimopražských mezinárodních letištích by měly být podle ministerstva vnitra zavedeny bezpečnostní systémy, například systémy pro rozpoznávání obličejů a registračních značek vozidel.

Počítá s tím materiál o zvýšení jejich bezpečnosti, který v pondělí projedná vláda. Na letišti Václava Havla už stejný systém funguje, jiný dokument ale počítá s jeho rozšířením na další části budovy.

Vnitro chce na letištích v Karlových Varech, Brně, Ostravě a Pardubicích dosáhnout stejných bezpečnostních standardů jako na pražském letišti. "Přestože se území České republiky zatím nestalo dějištěm žádné akce označitelné za teroristický útok klasického charakteru, riziko uskutečnění takového útoku stále trvá," píše se v dokumentu.

Dalším problémem mimopražských letišť je podle vnitra nedostatečná úroveň integrace bezpečnostních systémů nebo i nízká kontrolní kapacita u nebezpečných předmětů a chemických látek. Nemají také zavedenou plošnou detekci radiace, nedostatky jsou i při kontrole vstupů do neveřejných prostorů letiště.

Do zabezpečení by chtělo vnitro investovat necelých 500 milionů korun, z toho přes 300 milionů by mělo jít právě na systém rozpoznávání obličejů. Systémy by měly být zavedeny do konce roku 2020.

Témata:  Ministerstvo vnitra České republiky letiště

Související

Aktuálně se děje

4. června 2026 16:05

Miliardář Vítek má zbourat vilu ve Francii. Rozhodl tak už třetí soud

Vážný problém řeší jeden z českých miliardářů. Francouzský nejvyšší soud posvětil dřívější rozhodnutí odvolacího soudu a potvrdil nařízenou demolici vily v obci Gordes. Místní média sice neuvádějí jméno boháče, ale podle dřívějších zjištění serveru Investigace jde o Radovana Vítka. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Ilustrační fotografie.

Komentář

Proč nejsou Češi bohatší než Němci? Pracujeme o měsíc ročně déle

Evropa pracuje stále méně. Zatímco ještě v roce 2015 činila průměrná skutečně odpracovaná délka pracovního týdne zaměstnanců v Evropské unii 36,9 hodiny, loni už to bylo pouze 35,9 hodiny. Evropský žebříček vede Řecko (39,6 hodiny), následované Bulharskem (38,7 hodiny), Polskem (38,7 hodiny) a Litvou (38,4 hodiny). Na opačném konci stojí Nizozemci (31,9 hodiny), Dánové a Němci (shodně 33,9 hodiny) a Rakušané (34 hodiny).