Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Na letištích v Česku se zřejmě zavede rozpoznání obličejů a monitoring aut

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Pixmac

Praha - Na mimopražských mezinárodních letištích by měly být podle ministerstva vnitra zavedeny bezpečnostní systémy, například systémy pro rozpoznávání obličejů a registračních značek vozidel.

Počítá s tím materiál o zvýšení jejich bezpečnosti, který v pondělí projedná vláda. Na letišti Václava Havla už stejný systém funguje, jiný dokument ale počítá s jeho rozšířením na další části budovy.

Vnitro chce na letištích v Karlových Varech, Brně, Ostravě a Pardubicích dosáhnout stejných bezpečnostních standardů jako na pražském letišti. "Přestože se území České republiky zatím nestalo dějištěm žádné akce označitelné za teroristický útok klasického charakteru, riziko uskutečnění takového útoku stále trvá," píše se v dokumentu.

Dalším problémem mimopražských letišť je podle vnitra nedostatečná úroveň integrace bezpečnostních systémů nebo i nízká kontrolní kapacita u nebezpečných předmětů a chemických látek. Nemají také zavedenou plošnou detekci radiace, nedostatky jsou i při kontrole vstupů do neveřejných prostorů letiště.

Do zabezpečení by chtělo vnitro investovat necelých 500 milionů korun, z toho přes 300 milionů by mělo jít právě na systém rozpoznávání obličejů. Systémy by měly být zavedeny do konce roku 2020.

Témata:  Ministerstvo vnitra České republiky letiště

Související

Aktuálně se děje

11. března 2026 15:27

ČT odhalila, jak nahradí Moravce. Neděle bez politické debaty nebude

Česká televize ve středu oznámila, čím v nedělním programovém schématu nahradí Otázky Václava Moravce. Během nadcházejícího víkendu odvysílá politickou diskusi Debata ČT – rozpočet 2026. Politici budou debatovat o státním rozpočtu. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Ilustrační fotografie.

Komentář

Česko by mohlo zvážit snížení spotřební daně z pohonných hmot. Tady je důvod

Vláda by mohla ztrátu ze čtyřměsíčního snížení spotřební daně z pohonných hmot, které navrhuje část opozice, plně pokrýt díky vyššímu inkasu DPH. Postačilo by, například, aby ceny paliv zůstaly v důsledku války v Íránu po zbytek letošního roku o 7 Kč/l vyšší, než by byly bez této války. Ztráta sedmi miliard korun ze snížení spotřební daně by totiž v takovém případě byla více než kompenzována dodatečným inkasem DPH z dražších pohonných hmot, ve výši zhruba devíti miliard korun.