Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Na letištích v Česku se zřejmě zavede rozpoznání obličejů a monitoring aut

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Pixmac

Praha - Na mimopražských mezinárodních letištích by měly být podle ministerstva vnitra zavedeny bezpečnostní systémy, například systémy pro rozpoznávání obličejů a registračních značek vozidel.

Počítá s tím materiál o zvýšení jejich bezpečnosti, který v pondělí projedná vláda. Na letišti Václava Havla už stejný systém funguje, jiný dokument ale počítá s jeho rozšířením na další části budovy.

Vnitro chce na letištích v Karlových Varech, Brně, Ostravě a Pardubicích dosáhnout stejných bezpečnostních standardů jako na pražském letišti. "Přestože se území České republiky zatím nestalo dějištěm žádné akce označitelné za teroristický útok klasického charakteru, riziko uskutečnění takového útoku stále trvá," píše se v dokumentu.

Dalším problémem mimopražských letišť je podle vnitra nedostatečná úroveň integrace bezpečnostních systémů nebo i nízká kontrolní kapacita u nebezpečných předmětů a chemických látek. Nemají také zavedenou plošnou detekci radiace, nedostatky jsou i při kontrole vstupů do neveřejných prostorů letiště.

Do zabezpečení by chtělo vnitro investovat necelých 500 milionů korun, z toho přes 300 milionů by mělo jít právě na systém rozpoznávání obličejů. Systémy by měly být zavedeny do konce roku 2020.

Témata:  Ministerstvo vnitra České republiky letiště

Související

Aktuálně se děje

27. října 2025 10:18

27. října 2025 9:03

Otevírací doba obchodů 28. října: Jak si zapamatovat, jestli je zavřeno?

V Česku už několik let platí, že o vybraných svátcích si v obchodech nenakoupíme. Jak si zapamatovat, které to jsou?

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Petr Pavel udílel oceněným osobnostem státní vyznamenání

Státní vyznamenání 2025: Česko slaví 107 let od vzniku Československé republiky

Nezávislost Československa byla slavnostně vyhlášena 28. října 1918 Národním výborem v Praze. Pětičlennou skupinu tvořili Antonín Švehla, Alois Rašín, Jiří Stříbrný, Vavro Šrobár a František Soukup, dnes známí jako „muži 28. října“. Jejich akce proběhla v úzké koordinaci s Československou národní radou v zahraničí, která se za prozatímní vládu prohlásila už o čtrnáct dní dříve. Národní výbor pro zajištění veřejného pořádku řídil zemi pomocí dekretů a zachoval kontinuitu stávajících zákonů.