reklama

Podle europoslance musíme počátky dnešních cen másla hledat už za minulého režimu. V roce 1984 totiž byly zavedeny kvóty na výrobu mléka. Cílem bylo snížit nadprodukci mléka a mléčných výrobků a zabránit propadu ceny. Zemědělci si od kvót slibují, že vydělají více peněz. 

"Od té doby ovšem poněkud sporný dotační systém společné zemědělské politiky přešel k modernějším způsobům, jak usnadnit fungování i tohoto sektoru ekonomiky a přitom "méně popírat pravidla ekonomie". Systém výrobních kvót tak postupně ztrácel opodstatnění. A tak nakonec došlo v roce 2008 k dohodě – kompromisu, že kvóty "za mnoho let" skončí," píše Niedermayer na svém webu. 

Ke konci systému kvót došlo na jaře před dvěma lety, na oznámení zemědělci reagovali vyšší produkcí, což mělo za následek nižší ceny mléka v obchodech. Na to reagovala i Evropská komise

"V září 2016 Komise schválila legislativní balíček podpory zemědělcům produkujícím mléko v celkové výši 500 mil. eur a 1. prosince 2016 Rada EU společně s EP tento balíček zahrnula do rozpočtu EU na rok 2017. Jednu část podpory představovala evropská dotace i na omezení produkce mléka v celkové výši 150 mil. eur, o kterou se mohli jednotliví zemědělci ucházet na konci roku 2016, a druhou část potom tzv. podpora na přizpůsobení, která byla rozdělena mezi jednotlivé členské státy, a na české zemědělce takto připadlo dalších 10 mil eur," vysvětluje Niedermayer. 

Částka se však zdála být pro ministry nízká a tak sumu 10 miliard eur zdvojnásobila. Ministerstvo zemědělství pak půl miliardový program koncem roku 2016 rozjelo. Účinky programu jsou podle europoslance jasné: másla na trhu ubylo a zvýšila se jeho cena. 

Vysoké ceny pochutiny bude dál motivovat zemědělce, aby svou výrobu zvýšili. Cena by pak měla začít klesat. 

"Pokud klesne hodně nebo rychle, vznikne ideální konstelace pro to, aby se spustil "již osvědčený" mechanismums", a celý postup se bude opakovat a skončí opět u našponovaných cenách másla. 

Na vině je tak podle Niedermayera kromě systému kvót také neadekvátní reakce českých politiků na pokles cen.

"Samozřejmě že cítím sympatie zejména s malými farmáři, se kterými výkyvy ceny, které pro ně vyjednala jejich lobby, mohou "hodně cvičit", ne-li ohrožovat je," dodává europoslanec. 

"Jinak to ale vidím s velkopodniky, které hospodaří se stovkami hektarů a obraty hodnými menších průmyslových podniků. Nevím, proč by měly být tyto podniky vystaveny na úkor ostatních tak velké a nákladné obraně proti vývoji poptávky, nabídky či efektivnější konkurenci na jejich trhu," uzavírá svou úvahu.