Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Zemřela germanistka Macháčková-Riegerová, prapravnučka Palackého

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Mariusz Stankowski / INCORP images

Praha - Ve věku 97 let zemřela v úterý prapravnučka Františka Palackého, germanistka Věra Macháčková-Riegerová.

Učila na Univerzitě Karlově, překládala knihy německy píšících autorů a sama psala odborné publikace. ČTK to dnes oznámila mluvčí Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Ina Píšová.

Macháčková-Riegerová se narodila 12. září roku 1919 v Praze. Její rodina byla po několik generací spojena s Univerzitou Karlovou. Jejím otcem byl filozof Ladislav Rieger, dědečkem právník Bohuslav Rieger. Oba působili jako profesoři univerzity. Její pradědeček, politik František Ladislav Rieger, na pražské univerzitě studoval a následně se v politice setkal se svým pozdějším tchánem, historikem a spisovatelem Františkem Palackým.

Sama Věra Macháčková-Riegerová vystudovala na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy německou a francouzskou filologii. Později na fakultě vyučovala a v roce 1963 byla jmenována docentkou. Věnovala se německy psané literatuře 19. století a německým spisovatelům z českých zemí. Publikovala například knihu o životě a literárním díle německy píšícího spisovatele českého původu Ernsta Sommera.

Témata:  František Palacký úmrtí Věra Macháčková-Riegerová

Aktuálně se děje

12. srpna 2026 14:11

Konec letních prázdnin, jak je známe? Česko by na reformě mohlo vydělat

Dvouměsíční letní prázdniny vznikaly pro úplně jinou ekonomiku a společnost. Dnes stát prakticky současně vyšle rodinám se školáky signál: právě teď jeďte na dovolenou. Výsledkem jsou dražší hotely a zájezdy, přeplněná letoviska, kolony a dva měsíce, kdy firmy bojují se souběhem dovolených. Hotely přitom mimo sezonu zejí prázdnotou.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Léto

Komentář

Kolik by Česko stálo pokračování extrémních veder? Produktivita lidí klesá

Třicet stupňů Celsia není jen hranicí, kdy začíná být horko nepříjemné. Právě kolem této úrovně se podle analýzy Allianz Research začíná výrazně zhoršovat produktivita práce. Při nižších teplotách může oteplení v chladnějších zemích ještě šetřit náklady na vytápění a být spojeno s mírně vyšším výkonem. Nad třiceti stupni se ale efekt obrací. V pásmu mezi 30 a 35 stupni snižuje každý další stupeň hodinový výkon pracovníků přibližně o tři procenta průměrného hodinového výkonu.