Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Zeman podle průzkumů zatím vede, Drahoš a Horáček zaostávají

Miloš Zeman
Miloš Zeman
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Praha - Zhruba třetina z lidí, kteří se chtějí zúčastnit prezidentských voleb, by vybrala současného prezidenta Miloše Zemana. Na druhém místě je se zhruba pětinou hlasů bývalý předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš. Účastníci průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) také hodnotili, nakolik jsou pro ně uchazeči o úřad hlavy státu přijatelní.

Volit chce rozhodně 42 procent lidí a dalších 25 procent dotázaných uvedlo, že se možná zúčastní. Účast by tak mohla dosáhnout až 67 procent. Při přímé volbě prezidenta v roce 2013 byla účast v prvním kole 61,3 procenta a ve druhém 59,1 procenta z oprávněných voličů.

Z dotázaných, kteří by chtěli volit, by nejvíce lidí - celkem 31 procent - dalo hlas Zemanovi. Drahoše by si vybralo 18 procent a na třetím místě je se 14 procenty podnikatel Michal Horáček.

Za prvními třemi kandidáty jsou s velkým odstupem senátor Jaroslav Kubera se dvěma procenty a bývalý šéf Škody Auto Vratislav Kulhánek a lékař a aktivista Marek Hilšer shodně s jedním procentem. U nikoho dalšího již podpora nepřesáhla jedno procento.

Účastníci průzkumu kandidáty bodovali na škále od nuly pro zcela nepřijatelného adepta až po deset bodů pro nejpřijatelnějšího. Nejlepší průměr hodnocení měl Drahoš s 5,90 bodu, Zeman byl druhý s 4,92 bodu. Drahoše ale zhruba třetina dotázaných nehodnotila vůbec, protože jej nezná, nebo nevěděla, jak jej hodnotit. Zemana neohodnotilo pouze šest procent dotázaných.

Témata:  prezident ČR Miloš Zeman Jiří Drahoš Michal Horáček

Související

Aktuálně se děje

3. července 2025 18:50

Nebude to jen 1,5 °C. Extrémní počasí oteplí planetu o mnohem víc, bojí se vědci

Navzdory častým zprávám o rekordních vlnách veder, extrémním počasí a neochotě některých států jednat se svět podle aktuálních vědeckých odhadů pravděpodobně vyhne nejhorším scénářům globálního oteplení. Vše ale nasvědčuje tomu, že do konce století se planeta ohřeje přibližně o 2,7 °C oproti době před průmyslovou revolucí. Tento výhled, přestože lepší než předpokládaný nárůst teploty o 4 až 5 stupňů z minulých dekád, zůstává alarmující a představuje vážné riziko pro stabilitu ekosystémů i samotné lidstvo.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Ilustrační fotografie.

Blackout v Česku. Problémy hlásí Praha i jiné oblasti

Části České republiky dnes kolem poledne postihl masivní výpadek elektrické energie. Nejvíce zasáhl hlavní město Prahu, kde přestaly fungovat tramvaje, metro, semafory, ale také platební terminály a bankomaty. Bez proudu se ocitla část centra i okrajových čtvrtí. Problémy se objevily i v řadě dalších krajů. Odpoledne postupně elektřina ve většina částí Česka naskočila, rozjely se vlaky i hromadná doprava.