Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Senát zřejmě odmítne výroky Miloše Zemana o Krymu

Senát ČR
Senát ČR
Foto: Senat.cz **www.senat.cz**

Praha - Senát se dnes večer bude zabývat výroky prezidenta Miloše Zemana, kterými fakticky legitimizoval ruskou anexi ukrajinského Krymu. Horní komora se pravděpodobně postaví proti Hradu a současně hlavu státu vyzve, aby respektovala českou zahraniční politiku i mezinárodní právo.

"Považovat anexi Krymu za věc, se kterou se nedá už nic dělat, považuji za podminovávání základů mezinárodního práva," prohlásil senátor Václav Hampl (za KDU-ČSL).

Místopředsedu Senátu Jiřího Šestáka z klubu Starostů pobouřilo to, že představitel země okupované sovětskými vojsky v roce 1968 "dědici těchto událostí vlastně vystavuje účet, vlastně schvaluje agresi a anexi cizího státu". Zeman podle Šestáka vyřaďuje svými výroky Česko z Evropy, jeho případné znovuzvolení by bylo rizikem.

Hampl uvedl, že debata o Zemanových výrocích byla na jednání Senátu zařazena dodatečně většinou členů horní komory. Doufá v to, že stejnou podporu získá i jím navrhované usnesení k postojům hlavy státu.

Senát by měl v usnesení podle Hampla připomenout také svůj loňský postoj k ruskému obsazení Krymu. V něm jeho oddělení od Ukrajiny označil za výsledek ruské agrese, které nemá oporu v mezinárodním právu.

Horní komora loni také vyzvala hlavu státu ke zdrženlivosti v jejích vyjádřeních. Prezident by podle senátorů neměl poškozovat vážnost jiných ústavních orgánů ani ohrožovat spojenecké závazky a hodnotovou orientaci Česka.

Témata:  Miloš Zeman Senát Parlamentu České republiky Václav Hampl Krym

Související

Aktuálně se děje

4. června 2026 18:38

Pavlovi navrhují vyznamenat Ebena či Zemana. Další zajímavá jména neprošla

Poslanci ve čtvrtek našli definitivní shodu na tom, koho navrhnou prezidentu Petru Pavlovi na státní vyznamenání. Kromě exprezidenta Miloše Zemana jsou na seznamu z dolní parlamentní komory známí herci či režiséři. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Ilustrační fotografie.

Komentář

Proč nejsou Češi bohatší než Němci? Pracujeme o měsíc ročně déle

Evropa pracuje stále méně. Zatímco ještě v roce 2015 činila průměrná skutečně odpracovaná délka pracovního týdne zaměstnanců v Evropské unii 36,9 hodiny, loni už to bylo pouze 35,9 hodiny. Evropský žebříček vede Řecko (39,6 hodiny), následované Bulharskem (38,7 hodiny), Polskem (38,7 hodiny) a Litvou (38,4 hodiny). Na opačném konci stojí Nizozemci (31,9 hodiny), Dánové a Němci (shodně 33,9 hodiny) a Rakušané (34 hodiny).