Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Kubera na prezidenta kandidovat nebude, jeho rodina je proti

Jaroslav Kubera na 24. kongresu ODS
Jaroslav Kubera na 24. kongresu ODS
Foto: Mariusz Stankowski / INCORP images

Praha - Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera nebude kandidovat v prezidentských volbách, i když má dost podpisů od kolegů v horní komoře. Důvodem je nesouhlas jeho rodiny. Oznámil to dnes předseda ODS Petr Fiala.

Kubera v červenci řekl, že už nasbíral dost podpisů v Senátu. Už zhruba půl roku předtím v České televizi řekl, že se mu nepodařilo přesvědčit manželku k tomu, aby s ním žila na Hradě.

"Ty důvody spočívají v tom, že nemá podporu v rodině. Zeptejte se pana senátora, nicméně ta informace je správná, pan senátor nebude kandidovat," řekl novinářům Fiala dnes ve Sněmovně po schůzce se zástupci Pirátské strany. ODS zatím neoznámila, jak k volbě hlavy státu přistoupí, podle Fialy své rozhodnutí včas sdělí.

Hranici občanských podpisů pro kandidaturu už překročili současný prezident Miloš Zeman, bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš a podnikatel Michal Horáček. Senátorské podpisy sehnal bývalý český velvyslanec ve Francii Pavel Fischer.

Díky 22 poslaneckým podpisům se bude o Hrad ucházet také prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek a bývalý šéf mladoboleslavské automobilky Vratislav Kulhánek.

Témata:  Jaroslav Kubera prezident ČR ODS

Související

Aktuálně se děje

4. června 2026 18:38

Pavlovi navrhují vyznamenat Ebena či Zemana. Další zajímavá jména neprošla

Poslanci ve čtvrtek našli definitivní shodu na tom, koho navrhnou prezidentu Petru Pavlovi na státní vyznamenání. Kromě exprezidenta Miloše Zemana jsou na seznamu z dolní parlamentní komory známí herci či režiséři. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Ilustrační fotografie.

Komentář

Proč nejsou Češi bohatší než Němci? Pracujeme o měsíc ročně déle

Evropa pracuje stále méně. Zatímco ještě v roce 2015 činila průměrná skutečně odpracovaná délka pracovního týdne zaměstnanců v Evropské unii 36,9 hodiny, loni už to bylo pouze 35,9 hodiny. Evropský žebříček vede Řecko (39,6 hodiny), následované Bulharskem (38,7 hodiny), Polskem (38,7 hodiny) a Litvou (38,4 hodiny). Na opačném konci stojí Nizozemci (31,9 hodiny), Dánové a Němci (shodně 33,9 hodiny) a Rakušané (34 hodiny).