Kandidát na hlavu státu chtějí změnit Českou republiku a nezklamat své příznivce

Snaha změnit situaci v České republice či její politickou kulturu, nezklamat své příznivce nebo mít možnost zveřejnit své názory. Právě tak zdůvodňují zájemci o účast v prezidentských volbách svou kandidaturu.

Zeman chce jít do opětovného boje o post prezidenta, protože si to přáli jeho stoupenci, které nechce zklamat. „Protože kdybych se na ně vykašlal, připadal bych si jako zbabělec," sdělil ČTK. Zároveň by rád ve své práci pokračoval, protože ji považuje za krásnou a zajímavou.

Jiří Drahoš účast ve volbách zdůvodňuje snahou být prezidentem, který národ spojuje, netřídí lidi na přátele a nepřátele, a je garantem demokracie. Slibuje přinést vizi pozitivní budoucnosti a dát všem důvěru v to, že Češi jsou národ tvořivých a šikovných lidí.

Horáček je přesvědčen, že bude schopen zastupovat zájmy „skutečně všech" občanů České republiky. Protože si kampaň platí sám, nebude nikomu nic dlužit a splácet, a to ani politikům či byznysmenům, uvedl.

Podnikatel Vladimír Boštík uvádí, že má dostatek občanských podpisů. Kandiduje, protože chce být prezidentem všech lidí. Chce, aby občané měli, co potřebují.

Pět kandidátů si zajistilo účast ve volbě díky podpoře poslanců či senátorů. Lékař a aktivista Marek Hilšer chce přinést české politice svěží vítr a restart politické kultury. Česko si dle něj zaslouží nezávislého prezidenta, který bude hájit zájem běžných občanů a nebude loutkou lobbistických skupin nebo miliardářů, kteří si přivlastňují stát.

Někdejší velvyslanec ve Francii Pavel Fischer se do voleb přihlásil, protože už nevydržel stát a dívat se se založenýma rukama. Prezidentská kampaň podle něj zůstávala vzdálená tématům, která považuje za klíčová, tedy třeba otázky nejisté situace ve světě, reforem EU či budoucnost života na venkově.

Jiří Hynek, prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu, věří, že jako prezident může být ČR užitečný a může jí nabídnout jasné postoje, hluboké znalosti i praktické zkušenosti, důslednou obhajobu národních zájmů a schopnost komunikovat slušně, ale konkrétně, věcně a s nadhledem.

Bývalý šéf mladoboleslavské automobilky Vratislav Kulhánek za svůj hlavní cíl označil Českou republiku, „respektive deset milionů lidí, kteří jí říkají vlast". ČTK sdělil, že každý den přemýšlí, jak by jim mohl svými životními zkušenostmi pomoct. Chce, aby věděli, že žijí v klidné a sebevědomé zemi s budoucností.

Šéfa strany Rozumní Petra Hanniga ke kandidatuře vyzvaly subjekty podporující jeho stranu. Po váhání nabídku přijal jako svou občanskou povinnost. Podotkl, že si původně myslel, že má handicap, protože na věci nahlíží „z různých úhlů" a není zastáncem populistických řešení.

O lednové volby projevil zájem více než tucet dalších kandidátů. Někteří z nich již svůj boj vzdali, jako například předseda republikánů Miroslav Sládek nebo sociální pracovnice Jitka Albrechtová, která kandidovala, aby poznala a pochopila politiku. Další věří, že se jim do úterý podaří získat politickou podporu. Patří mezi ně Terezie Holovská, které v prezidentské volbě chybí žena. Prezident má být podle ní ochránce lidu, má s lidmi stále mluvit a poznatky zprostředkovat vládě.

Exposlanec Otto Chaloupka chce vrátit lidem důvod dívat se pozitivně do budoucnosti a důvod být hrdí. Sochař a architekt Emil Adamec by se ve funkci prezidenta zasadil o zrušení úřadu prezidenta a podpořil vznik monarchie, bývalý učitel Miroslav Frajbiš slibuje zlepšení současné situace v ČR či navrácení hodnot do společnosti. Zpěvačka Jana Yngland Hrušková bere kandidaturu jako možnost se vyjádřit. Jako prezidentka by chtěla zabránit, nejlépe vystoupením z EU, velkému nebezpečí, které podle ní ČR hrozí kvůli migraci.

Ivana Smetanu ke kandidatuře přivedla bezmocnost obyčejných lidí dovolat se spravedlnosti. "Stratég" Josef Toman považuje rozdělení Československa za nelegitimní a za neplatné vše, co poté v České republice nastalo.

Umělec Milan Kohout se domnívá, že pro přežití do budoucnosti je nutná radikální a revoluční změna chápání společenského systému. Manažera Daniela Masopusta ke kandidatuře vyburcoval „nebývalý morální a duchovní úpadek země" a chce se aktivně podílet na budoucnosti ČR. Podnikatel Igor Sládek chtěl účast ve volbách využít jako prostředek ke zviditelnění svých názorů na migraci či zdravotnictví.

Témata:  prezident ČR,  Miloš Zeman,  Jiří Drahoš