Nejblíže k vítězství má Zeman, jak si vedou Drahoš a Horáček?

Na otázku týkající se volební účasti1 odpovědělo kladně 66 % dotázaných s volebním právem („rozhodně ano“ 42 % a „spíše ano“ 24 %), 25 % záporně („spíše ne“ 6 %, „rozhodně ne“ 19 %). Zbytek dotázaných (9 %) zvolil odpověď „nevím“.

Podle získaných dat je deklarovaná účast v prvním kole příštích prezidentských voleb statisticky vyšší, než byla reálná volební účast v prezidentských volbách v lednu 2013 (v prvním kole 61,3 %, ve druhém kole pak 59,1 %). Deklarovaná ochota zúčastnit se prvního kola příštích prezidentských voleb je rovněž zřetelně vyšší, než byla ve stejném výzkumu deklarovaná volební účast v říjnových volbách do Poslanecké sněmovny (61 %), jež odpovídala účasti reálné (60,84 %), uvedl soc.cas.cz.

Relativně se zvětšil rozdíl mezi podporou třetího v pořadí Michala Horáčka oproti druhému Jiřímu Drahošovi i prvnímu Miloši Zemanovi, což je dáno tím, že Michalu Horáčkovi v porovnání s oběma dalšími kandidáty v relativně vyšší míře vyjadřovali preferenci lidé, kteří nevědí, jestli by se prvního kola prezidentské volby zúčastnili. Druhou skutečností je okolnost, že i mezi lidmi, kteří hodlají k volbám přijít, je poměrně vysoký, více než pětinový podíl těch, kdo zatím nevědí, koho by podpořili.

Miloš Zeman: 34 procent

Jiří Drahoš: 22 procent

Michal Horáček: 13 procent

Jaroslav Kubera: 2 procenta

Vratislav Kulhánek: 2 procenta

Marek Hilšer: 1 procento

Tomio Okamura: 1 procento

Jiný kandidát: 3 procenta

Neví: 22 procent

V rámci bloku otázek věnovaných prezidentským volbám byla respondentům předložena i baterie obsahující jména všech kandidátů, kteří v době uzávěrky říjnového dotazníku již oznámili svoji kandidaturu, s tím, že respondenti se u každého z nich měli na jedenáctibodové škále od 0 do 10 vyjádřit, zda a nakolik by pro ně příslušný kandidát byl přijatelný ve funkci prezidenta.

Většina kandidátů je pro veřejnost v podstatě neznámá. Kromě Miloše Zemana, u něhož byl podíl těch, kdo jej podle svého vyjádření neznají, prakticky zanedbatelný, pouze u Michala Horáčka byl podíl těch, kdo jej neznají, výrazně menší než čtvrtinový. I v případě Jiřího Drahoše, Miroslava Sládka či Jaroslava Kubery, kteří rozhodně nejsou zcela novými postavami ve veřejném prostoru, případně v politice, byť v případě Miroslava Sládka je období jeho působení ve vrcholné politice již časově vzdálenější, se podíly těch, kdo je neznají, pohybují od zhruba jedné čtvrtiny výše.

Z hlediska průměru se tři kandidáti s nejvyššími preferencemi umístili na prvních třech místech a první tři místa zaujímají i z hlediska velikosti podílu odpovědí „zcela přijatelný“. Podle průměru hodnocení nejlépe vychází Jiří Drahoš s průměrem 6,02, Miloš Zeman s Michalem Horáčkem jsou shodně o více než celý bod níže, ovšem u Jiřího Drahoše asi třetina dotázaných žádné hodnocení neprovedla, protože jej buď neznala, nebo nevěděla, jak jej hodnotit.

U Miloše Zemana je vůbec nejvyšší podíl těch, kdo jej považují za „zcela přijatelného“, a zároveň druhý nejvyšší podíl těch, kdo jej naopak pokládají za „zcela nepřijatelného“ – oba tyto podíly tvoří zhruba jednu pětinu, vyšší podíl hodnocení „zcela nepřijatelný“ se objevuje jen u Miroslava Sládka, který je i z hlediska průměru nejméně přijatelným ze všech zkoumaných kandidátů.

Hodnocení Miloše Zemana přitom vykazuje zdaleka nejvyšší rozptyl, což svědčí o značné polarizaci jeho hodnocení, která je vyšší než u obou jeho hlavních konkurentů. Rovněž u Michala Horáčka je podíl hodnocení „zcela nepřijatelný“ poměrně vysoký (třetí nejvyšší po M. Sládkovi a M. Zemanovi).

Témata:  Miloš Zeman,  Jiří Drahoš,  Michal Horáček