reklama

"Ústavní soud neshledal, že by daná právní úprava v praxi selhávala, jde-li o efektivní ochranu subjektivních práv věřitelů," uvedl v odůvodnění soudce zpravodaj Jan Filip.

"My jsme navrhli optimalizaci insolvenčního řízení, která by mohla vést k vyšším výtěžkům v insolvenčním řízení. Samozřejmě nejsme šťastni z toho, že Ústavní soud se touto cestou nevydal," řekl advokát firmy Tomáš Troup.

Firma se dříve jmenovala Pyrghos Lefkos a patřila k největším věřitelům Oděvního podniku, který skončil v konkurzu. Žalobou se domáhala určení, že ústní dohoda z let 2009 a 2010 mezi Oděvním podnikem a Českou spořitelnou jako dalším velkým věřitelem je neúčinná. Dohoda se týkala konkrétní transakce na finančním trhu.

Krajský soud v Brně odpůrčí žalobu odmítl a poukázal na to, že podle insolvenčního zákona ji může podat jen insolvenční správce. Rozhodnutí potvrdil Vrchní soud v Olomouci a poté i Nejvyšší soud.

Firma v ústavní stížnosti konstatovala, že nemá žádný nástroj, jak insolvenčního správce donutit k podání odpůrčí žaloby. Cestu přes věřitelský výbor nepokládala za dostatečně efektivní.

Podle Filipa je určitá míra "kolektivizace" v insolvenčním řízení nezbytná. "Bez ní řízení nemůže být funkční," řekl Filip. Jednotlivý věřitel totiž "nehraje jen sám za sebe", jeho kroky se mohou pozitivně i negativně odrazit v právní sféře dalších věřitelů.