Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

O post šéfa imunitního výboru se utkají Grospič a Gazdík, usednou v něm i Kalousek či Benda

Marek Benda na 24. kongresu ODS
Marek Benda na 24. kongresu ODS
Foto: Mariusz Stankowski / INCORP images

Praha - Poslanci Stanislav Grospič (KSČM) a Petr Gazdík (STAN) se utkají o funkci předsedy sněmovního mandátového a imunitního výboru. Kluby do výboru nominovaly také Miroslava Kalouska (TOP 09), Marka Bendu (ODS) a Miroslava Roznera (SPD).

Sněmovní plénum výbor zřídilo v pondělí v první den ustavující schůze dolní komory. Po sporech o počet členů nakonec rozhodlo, že jich bude 19. Poslanecké kluby pak podaly nominace podle poměrného zastoupení.

Nejsilnější frakce hnutí ANO vysílá osm zástupců, a to Stanislava Berkovce, Milana Ferance, Josefa Hájka, Taťánu Malou, Moniku Obornou, Ladislava Oklešťka, Helenu Válkovou a Adama Vojtěcha.

Demokratický blok ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN má ve výboru zastupovat vedle Gazdíka, Kalouska a Bendy Miroslava Němcová (ODS) a Vít Kaňkovský (KDU-ČSL). Piráti nominovali Lukáše Bartoně a Jakuba Michálka, SPD vedle Roznera také Radka Rozvorala. Za ČSSD má ve výboru pracovat Kateřina Valachová.

Mandátový a imunitní výbor Sněmovna zřizuje na ustavující schůzi jako první. Ve středu by ho měla formálně ustavit, čímž bude moci zahájit činnost. Výbor ihned potom bude volit svého předsedu, nominace do této funkce dosud ohlásily KSČM a STAN. Členové výboru také ověří platnost říjnové volby všech nových poslanců.

Další práce bude výbor čekat hned v následujících dnech. Budou se muset zabývat policejní žádostí o vydání předsedy a prvního místopředsedy ANO Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka k trestnímu stíhání kvůli dotaci na výstavbu farmy Čapí hnízdo.

Témata:  Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky Stanislav Grospič Petr Gazdík Marek Benda Miroslav Kalousek

Související

Aktuálně se děje

9:02

Ukrajina může poprvé použít ATACMS a Storm Shadow na ruském území. Změní tak průběh války?

Spojené státy poprvé povolily Ukrajině použít rakety dlouhého doletu ATACMS k útoku na území Ruska. Tento krok znamená zásadní změnu americké politiky, která dosud zakazovala využití těchto zbraní mimo ukrajinské území, obzvláště na mezinárodně uznaném ruském území. Rozhodnutí Washingtonu bylo přijato navzdory obavám z eskalace války. Co vedlo ke změně postoje USA a jaké důsledky mohou tyto útoky mít? Na to odpověděl server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Vláda ČR

Sport dostane stovky milionů na obnovu po povodních, rozhodla vláda

Národní sportovní agentura dostane 850 milionů korun na pomoc sportovním organizacím, jejichž majetek zničily či poškodily zářijové povodně. Uvolnění peněz z rozpočtové rezervy schválila vláda středečním jednání. Odsouhlasila také další rozšíření pomoci českým exportérům obchodujícím s Ukrajinou, poskytované formou pojištění vývozních úvěrových rizik Exportní garanční a pojišťovací společností a schválila i spuštění úvěrového programu Národní rozvojové banky pro podnikatele postižené povodněmi.