Praha - Stát uzavřel kauzu vepřína v Letech u Písku, který stojí v místě koncentračního tábora pro Romy. Kupní smlouvu dnes v Praze podepsali ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová a předseda představenstva firmy AGPI, majitele vepřína, Jan Čech. Schvalovací doložku za stát podepsal ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL).
Stát za budovy a pozemky zaplatí 450,8 milionu korun včetně daně. Muzeum se bude o areál starat. Dalších přibližně 120 milionů korun se dnes odhaduje jako náklady na sanaci areálu a jeho další úpravy včetně vybudování pietního místa.
Přibližně 90 milionů korun bude stát odstranění budov a ekologické zátěže, 20 milionů korun se odhaduje na vybudování pietního místa. "S náklady na památník by mohly pomoci zdroje z takzvaných norských fondů," řekl ekonomický náměstek ministra kultury René Schreier.
Na podobu památníku bude vypsaná architektonická soutěž. Předtím se ještě na místech odstraněných budov uskuteční neinvazivní archeologický průzkum. Chov vepřů má v Letech skončit do jara.
Po podpisu smlouvy musejí dát souhlas s prodejem areálu státu ještě akcionáři podniku na valné hromadě. Je svolána na 4. prosince. V návrhu usnesení valné hromady stojí, že dnes podepsaná smlouva nabude účinnosti 15. února 2018 a splatnost je nejpozději do 31. října 2018. Vláda koupi schválila v srpnu, koncem října odtajnila smlouvu.
Dnešnímu podpisu přihlížel také bývalý ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD), který vyřešení dlouholetého problému s vepřínem deklaroval jako jednu ze svých priorit. Čeněk Růžička, předseda Výboru pro odškodnění romského holokaustu, dnes poděkoval jménem všech pozůstalých za to, že vláda vyřešila dlouholetý problém.
O vykoupení vepřína a vybudování důstojného pietního místa na území tábora se hovořilo víc než dvě dekády, předchozí vlády problém odsouvaly. K uzavření vepřína Česko dostávalo výzvy ze zahraničí, romské komunity letošní rozhodnutí vnímají jako úlevu a zadostiučinění.
Tábor v Letech otevřely v srpnu 1940 protektorátní úřady jako kárný pracovní, později se stejně jako tábor v Hodoníně u Kunštátu změnil na sběrný. Do května 1943 letským táborem prošlo 1308 Romů, 327 z nich v něm zahynulo a přes 500 skončilo v Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo méně než 600 romských vězňů. Podle odhadů nacisté vyvraždili 90 procent českých Romů. Tábor na konci druhé světové války shořel. Archeologové na jeho místě letos našli jeho pozůstatky i předměty, které patřily lidem vězněným v táboře. Dostalo je Muzeum romské kultury.
Témata: koncentrační tábor Lety, vláda, romové
Související
25. července 2022 12:34
22. července 2022 21:45
12. července 2022 13:39
8. května 2022 13:25
1. prosince 2019 10:48
15. listopadu 2019 14:31
