Komentář: Souboj Mohykánů? Řežba Topolánka se Zemanem jsme už jednou zažili, a takto dopadl

První kolo prezidentské volby tu je za týden a vše nasvědčuje tomu, že míříme k vyostřenému pravo-levému boji, který jsme naposledy zažili v roce 2006. Hlavním účastníkem by však tentokrát nebyl Jiří Paroubek, ale spolu s Mirkem Topolánkem prezident Miloš Zeman.

Připusťme na chvíli, že průzkumy veřejného mínění před volbami nelžou. Do druhého kola by se tak s přehledem měla dostat současná hlava státu. Zaměříme-li se na trend preferencí, velkým favoritem prvního kola je také někdejší premiér Mirek Topolánek. Ano, je sice na třetím až čtvrtém místě, jeho „drajv“ je však očividný. Nejen, že se dotáhl na Michala Horáčka, dá se očekávat, že bude atakovat i pozici akademika Jiřího Drahoše. U něj se dá navíc čekat podobný osud, jako u kandidáta Jana Fischera z prezidentské volby minulé. Jasnému favoritovi zlomily vaz televizní debaty, kde na charismatické osobnosti typu Karla Schwarzenberga a Zemana zkrátka neměl.

Intelektuál a vědec, který budí dojem klidného a přemýšlivého pána, ale v posledních dnech zažívá těžkou mediální masáž. Opomeneme-li kritiku a posměšky z TV Barrandov, kde je jasným favoritem Zeman, hlasy mu ubírají i další média. Ta teď probírají, kdo je muž, který se podílí na kampani Drahoše. Má jím být Jakub Kleindienst, kterého například magazín Reportér spojuje s „podivnými zakázkami“ pro někdejšího středočeského hejtmana Davida Ratha. Drahošovi odčerpává část podpory také kandidát Pavel Fischer, kterému vyjádřil veřejně podporu i Karel Schwarzenberg.

Nemůžeme číst z křišťálové koule, ale černým koněm voleb by skutečně mohl být právě Mirek Topolánek, prezentující se jako ten, jež rozumí hospodě i kavárně. Muž, který podle některých průzkumů u značné části voličstva vzbuzuje negativní emoce. Pokud by to Topolánkovi vyšlo, může se odehrát podobný ideový velesouboj, jaký jsme v Česku naposledy zažili v roce 2006.

Tehdy získaly dvě hlavní politické síly v zemi, ČSSD a ODS, největší procentuální zisky ve volbách. ODS pod vedením Topolánka a ČSSD pod taktovkou Jiřího Paroubka byly na pomyslném vrcholu moci. Tehdy zvítězil Topolánek a v jistém smyslu se tak stal úspěšnějším ódéesákem, než je Václav Klaus. Už tehdy jeho charisma a dobrá kampaň strhla davy. I přes značný úspěch Paroubka je zřejmě největším sociálním demokratem stále Miloš Zeman. Ten přivedl stranu z hranice volitelnosti v první polovině devadesátých let na výsluní. Legendární „Zemák“ byl hmotným výrazem jeho tahu na branku.

V roce 2006 vyhrála ODS. O dvanáct let později se ale leccos změnilo. Společnost je naladěna proti migrantům, imponuje jí politický styl Andreje Babiše. A Miloš Zeman, ačkoliv nesmírně polarizuje společnost, nepokrytě podporuje Babiše i boj s migranty. Topolánek sice má své zaryté stoupence, v případě postupu do druhého kola mu ale nemusí stačit. Spolu se Zemanem má totiž mnohé stejné odpůrce. A zatím se zdá, že těch zarytých stoupenců má Zeman více.

Témata:  Miloš Zeman,  Mirek Topolánek,  Paroubek - Topolánek,  Jiří Drahoš,  komentář,  volby 2018,  prezidentská kampaň