Praha - S blížící se druhým kolem prezidentských voleb se budou s největší pravděpodobností fanouškovské tábory Miloše Zemana a Jiřího Drahoše hašteřit, kdo více hájí národní zájmy. Více slyšet jsou hlasy prezidentových voličů. Je tomu ale skutečně tak? Opravdu Miloš Zeman hájí národní zájmy?
V době dezinformačních serverů, různých vlivů a rozdělené společnosti se pokusíme shrnout základní fakta o Miloši Zemanovi, který podle jeho voličů hájí národní zájmy a je skutečný vlastenec.
Miloš Zeman jako tehdejší premiér vlády posvětil privatizaci Mostecké uhelné a prodal ji americké Appian Group. Podle švýcarských úřadů mohlo jít tehdy o korupci. Důkazy švýcarské prokuratury totiž hovoří o tom, že Zemanova vláda prodala doly za směšnou cenu. Miloš Zeman se však od privatizace distancoval s tím, že doly privatizovala vláda Josefa Tošovského. Toto téma se už řešilo před druhým kolem prezidentských voleb před pěti lety. Podle Romana Češky, tehdejšího šéfa Fondu národního majetku však Zeman neříkal pravdu. "Je to naprostá a vědomá lež Miloše Zemana," uvedl tehdy pro MF DNES bývalý politik s tím, že Tošovského vláda nehrála v privatizaci žádnou roli.
Pokud máme zůstat u privatizace, pak předseda vlády Zeman prodal banku ČSOB belgické KCB bank. Vstup belgické banky si však obě zúčastněné strany pochvalovaly. V červenci 1999 poklepal tehdejší premiér Miloš Zeman na základní kámen při příležitosti zahájení stavby dálnice D47. Projekt za 125 miliard korun byl přidělen izraelské firmě bez výběrového řízení v roce 2002 před koncem mandátu Zemanovy vlády. Samotná stavba oficiálně začala až o rok později později. Milan Šimonovský - nový ministr dopravy ve vládě Vladimíra Špidly - však zakázku zrušil a vybral jiného dodavatele kvůli potenciální korupci, která kauzu obestírala.
Zeman pravděpodobně stál i za přeběhnutím poslanců ČSSD Miloše Melčáka a Michaly Pohanky, když podpořili v hlasování o důvěře vládu Mirka Topolánka v roce 2007 tím, že odešli ze sálu. Díky tomu získal Topolánkův kabinet podporu. Je známo, že poslanci Melčák a Pohanka měli blízko k Miloši Zemanovi, který cítil ke straně zášť. V kuloárech se spekulovalo, že se Zeman dohodl s lobbistou Markem Dalíkem, který nyní sedí ve vězení, na dodávkách paliva pro ČSA od Lukoilu výměnou za přeběhnutí zmíněných poslanců, na které měl Zeman vliv. Chování obou poslanců a Miloše Zemana ostře kritizoval i bývalý šéf ČSSD Jiří Paroubek.
O tom, jaký je Miloš Zeman vlastenec, jak ho nazývá například poslanec KSČM Josef Skála, se lze přesvědčit i na tak "banálním" příkladě, jako je animovaná pohádka. Správně. Asi víte, o čem je řeč. Miloš Zeman uzavřel v Číně pár obchodních transakcí, to je všeobecně známá věc. Už se ale zapomíná na to, že tehdy v čínské televizi propagoval postavu Krtečka.
Národní poklad nakonec vnučka českého výtvarníka Zdeňka Milera prodala čínské televizi CCTV. Firma Terezy Milerové Little Mole uzavřela s televizí kontrakt na výrobu více jak padesáti dílů seriálu, ve kterých Krteček mluví a přátelí se s Pandou. Vznikl z toho animovaný seriál Krtek a Panda, který má například na Československé filmové databázi hodnocení 21 %. A pokud se zamyslíte, tak uhádnete i tuzemskou televizi, která v současnosti nový animovaný seriál pro děti vysílá. Je to samozřejmě TV Barrandov, spřízněná televize Miloše Zemana.
"Myslím si, že můj dědeček by byl na naši práci hrdý," sdělila Tereza Milerová divákům na Pražském hradě, kterým byl promítnut první díl seriálu Krtek a Panda. Zdeněk Miler se dušoval, že nechce žádné pokračování Krtečka, natož aby se jeho další příběhy odehrávaly v Číně. Toliko k vlastenectví.
Témata: Zdeněk Miler, Miloš Zeman, Jiří Drahoš
