Praha - Podle Miloše Gregora, jednoho z autorů publikace Nejlepší kniha o fake news, není šíření dezinformací nic nového, protože už to aplikovali obyvatelé antického Řecka. Nové je to v tom, že se to šíří v médiích a mezi politiky.
Uvedl to pro v rozhovoru pro Český rozhlas. Podle Gregora je skutečně možné, že vlna fake news může zaplavit český veřejný prostor před druhým kolem prezidentských voleb. Dodává však, že vliv na rozhodování voličů by nemusel být zase tak velký, jestli budou na takovéto dezinformační zprávy připraveni.
Jak takové fake news můžou lidé poznat? Gregor uvedl, že dezinformační zprávy jsou velmi křiklavé a velmi často bývají nadepsány šokujícím titulkem s velkými písmeny a několika vykřičníky. K takovým informacím bychom měli přistupovat s obezřetností a také bychom se měli zaměřit na původní zdroj těchto zpráv.
"Základem fake news, různých hoaxů, nesmyslů a polopravd je to, že útočí na lidi, kteří nemají povědomí, nemají informace nebo neví, co si o daném tématu myslet. A ve chvíli, kdy společnost bude vědět, že takovýmto vlivům může být vystavena, tak bude obezřetnější. Je to vlastně takový základ něčeho, čemu říkáme mediální gramotnost, kritické myšlení," vysvětluje Gregor z Katedry politologie Fakulty sociálních studií na Masarykově univerzitě v Brně.
V souvislosti s fake news připomněl i moment před pěti lety těsně před druhým kolem prezidentských voleb, kdy proti sobě stáli Miloš Zeman a Karel Schwarzenberg. Podle Gregora se čestný předseda TOP 09 musel vypořádat s nesmyslným obviněním, že Sudety chce vrátit Německu. Politolog a autor se domnívá, že tehdy udělal Schwarzenberg velkou chybu, protože se rozhodl pomluvy ignorovat.
Související
28. září 2025 20:16
30. května 2025 14:09
17. května 2025 17:04
9. října 2024 11:49
27. srpna 2024 8:51
25. ledna 2024 11:51
