Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Korunovační klenoty jsou opět pod zámkem. Čeká je další zkoumání

České korunovační klenoty jsou souborem předmětů ze sbírky Svatovítského pokladu a sloužily jako odznaky (insignie) vlády a moci českých králů. Udělovaly se při korunovaci.
České korunovační klenoty jsou souborem předmětů ze sbírky Svatovítského pokladu a sloužily jako odznaky (insignie) vlády a moci českých králů. Udělovaly se při korunovaci.
Foto: www.hrad.cz

Praha - Korunovační klenoty se dnes po deseti dnech vrátily do Korunní komory ve svatovítské katedrále. Při ohledání před uložením odborníci zjistili, že klenoty nevyžadují zásadní údržbu, pouze je očistili lihem.

Klenoty byly v minulých dnech vystavené ve Vladislavském sále na oslavu 100. výročí vzniku Československa a 25 let od založení České republiky. Dnes je v Korunní komoře uzamklo sedm klíčníků. První zámek uzamkl prezident Miloš Zeman, po něm ke dveřím přistoupili premiér Andrej Babiš (ANO) a pražský arcibiskup Dominik Duka.

Jeden z klíčů od vstupních dveří patří pražské primátorce Adrianě Krnáčové (ANO), kterou dnes při ceremoniálu zastoupila její náměstkyně Eva Kislingerová (ANO), která uzamkla poslední zámek.

Některá místa koruny jsou těžce dostupná, proto by se v příštích letech mohla podrobit důkladnějšímu čištění. Hrad zvažuje také její další zkoumání. Koruna by mohla být prohlédnuta rentgenem, kvůli ověření, zda je v kříži skutečně uložen trn z trnové koruny Ježíše Krista, jak je na křížku na koruně napsáno.

Dále ředitel odboru památkové péče Petr Kroupa zvažuje zdokumentování vývoje koruny. "Karel IV. byl perfekcionista a snad celý život téměř, když sehnal nějaký lepší dražší významnější kámen, tak ho vyměnil za ten starý. A jsou tam, byť se to pečlivě snažili zakrýt zlatníci v jeho době, otvory po umístění kamenů, které tam byly umístěny před některými ještě dříve," řekl ČTK Kroupa.

Podle nového zjištění historika umění Karla Otavského byl dříve kříž na koruně, který je dnes na zlatém válečku, umístěn na safíru. "Pan doktor Otavský zjistil, že ve starých popisech tam byl nějaký prstencový safír, a dokonce je to na vyobrazení z té doby, ze začátku 17. století," řekl Kroupa.

Součástí pokladu jsou mimo jiné tři látkové čepičky. Dvě z nich pocházejí z 19. století, doba původu třetí z nich, která je nejstarší, není jasná. Hedvábí se používalo už ve 13. století a podle Kroupy by bylo možné její stáří zjistit uhlíkovou analýzou. Koruna je ukládána v koženém pouzdře, které pochází také z doby Karla IV. a je v dobrém stavu.

České korunovační klenoty sloužily jako odznaky vlády a moci českých králů. Souprava zahrnuje Svatováclavskou korunu, královské žezlo, královské jablko, kožená pouzdra na ně, podušku pod korunu a korunovační plášť s doplňky. Svatováclavskou korunu nechal v roce 1346 zhotovit Karel IV. pro svou korunovaci českým králem. Ostatní předměty jsou novější.

Témata:  České korunovační klenoty Pražský Hrad historie

Související

Aktuálně se děje

15. května 2025 10:09

Michaela Nosková promluvila o smrti bratra. Podívala se na zprávy a už měla obavy

Michaela Nosková se rozhodla vystoupit z komfortní zóny a před televizními kamerami učinila velké odhalení. Prozradila totiž, že její rodinu před více než 30 lety zasáhla tragédie. Populární zpěvačka přišla o bratra. 

Zdroj: Dan Šrámek

Další zprávy

Ilustrační foto

Změna zákoníku práce: Největší reforma za poslední roky je tady, od června bude řada věcí jinak

Český pracovní trh čeká od 1. června 2025 největší reforma za poslední roky. Takzvaná flexinovela zákoníku práce zavádí celou řadu novinek, které mají zpřehlednit a zjednodušit pracovněprávní vztahy. Změny se dotknou zaměstnanců i zaměstnavatelů, a to v oblasti výpovědních lhůt, zkušebních dob, pracovního volna nebo možností zaměstnávání mladistvých. Přestože cílem reformy je větší flexibilita, někteří odborníci upozorňují i na možné negativní dopady.