Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Korunovační klenoty jsou opět pod zámkem. Čeká je další zkoumání

České korunovační klenoty jsou souborem předmětů ze sbírky Svatovítského pokladu a sloužily jako odznaky (insignie) vlády a moci českých králů. Udělovaly se při korunovaci.
České korunovační klenoty jsou souborem předmětů ze sbírky Svatovítského pokladu a sloužily jako odznaky (insignie) vlády a moci českých králů. Udělovaly se při korunovaci.
Foto: www.hrad.cz

Praha - Korunovační klenoty se dnes po deseti dnech vrátily do Korunní komory ve svatovítské katedrále. Při ohledání před uložením odborníci zjistili, že klenoty nevyžadují zásadní údržbu, pouze je očistili lihem.

Klenoty byly v minulých dnech vystavené ve Vladislavském sále na oslavu 100. výročí vzniku Československa a 25 let od založení České republiky. Dnes je v Korunní komoře uzamklo sedm klíčníků. První zámek uzamkl prezident Miloš Zeman, po něm ke dveřím přistoupili premiér Andrej Babiš (ANO) a pražský arcibiskup Dominik Duka.

Jeden z klíčů od vstupních dveří patří pražské primátorce Adrianě Krnáčové (ANO), kterou dnes při ceremoniálu zastoupila její náměstkyně Eva Kislingerová (ANO), která uzamkla poslední zámek.

Některá místa koruny jsou těžce dostupná, proto by se v příštích letech mohla podrobit důkladnějšímu čištění. Hrad zvažuje také její další zkoumání. Koruna by mohla být prohlédnuta rentgenem, kvůli ověření, zda je v kříži skutečně uložen trn z trnové koruny Ježíše Krista, jak je na křížku na koruně napsáno.

Dále ředitel odboru památkové péče Petr Kroupa zvažuje zdokumentování vývoje koruny. "Karel IV. byl perfekcionista a snad celý život téměř, když sehnal nějaký lepší dražší významnější kámen, tak ho vyměnil za ten starý. A jsou tam, byť se to pečlivě snažili zakrýt zlatníci v jeho době, otvory po umístění kamenů, které tam byly umístěny před některými ještě dříve," řekl ČTK Kroupa.

Podle nového zjištění historika umění Karla Otavského byl dříve kříž na koruně, který je dnes na zlatém válečku, umístěn na safíru. "Pan doktor Otavský zjistil, že ve starých popisech tam byl nějaký prstencový safír, a dokonce je to na vyobrazení z té doby, ze začátku 17. století," řekl Kroupa.

Součástí pokladu jsou mimo jiné tři látkové čepičky. Dvě z nich pocházejí z 19. století, doba původu třetí z nich, která je nejstarší, není jasná. Hedvábí se používalo už ve 13. století a podle Kroupy by bylo možné její stáří zjistit uhlíkovou analýzou. Koruna je ukládána v koženém pouzdře, které pochází také z doby Karla IV. a je v dobrém stavu.

České korunovační klenoty sloužily jako odznaky vlády a moci českých králů. Souprava zahrnuje Svatováclavskou korunu, královské žezlo, královské jablko, kožená pouzdra na ně, podušku pod korunu a korunovační plášť s doplňky. Svatováclavskou korunu nechal v roce 1346 zhotovit Karel IV. pro svou korunovaci českým králem. Ostatní předměty jsou novější.

Témata:  České korunovační klenoty Pražský Hrad historie

Související

Aktuálně se děje

5:00

Počasí do konce týdne: Nejvíce deště dorazí o víkendu

Předpověd počasí pro nadcházející dny naznačuje, že nás čeká chladnější a na srážky velmi bohatý zbytek týdne. Teploty zůstanou pod průměrem a slunečních paprsků bude minimum, přičemž nejvíce deště meteorologové očekávají během nadcházejícího víkendu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Ilustrační fotografie.

Novinka v pražské MHD. Autobus pojede Blankou, spojí dvě linky metra

Praha chystá zajímavou novinku v městské hromadné dopravě. Od léta zavede autobusovou linku mezi šestou a osmou městskou částí, která využije tunel Blanka. Pod číslem 145 vytvoří v trase Sídliště Čimice – Bohnice – Kobylisy – Dejvická vítanou alternativu k trase metrem přes centrum města i individuální automobilové dopravě. Cestu mezi Kobylisy a Dejvickou by měl "tunelbus" zvládnout pod 20 minut.