Praha - Podle historika-slovakisty Michala Stehlíka se prezidentský souboj stal zástupným a koncentrovaných kolbištěm pohledů na aktuální realitu. Nechce přitom hodnotit, kdo vyhrál, ale soustředí se na to, že se mezi lidmi nachází dělítko nejen v sociální oblasti.
Bývalý děkan Filosofické fakulty Univerzity Karlovy Michal Stehlík se domnívá, že zde může docházet k nebezpečné věci, jestliže se o táboru voličů říká, že je nevzdělaný a že skočil na lži, výmysly a dezinformace. V takovém případě ztotožňujeme oněch 2,8 miliónů hlasujících ve prospěch hlavy státu právě s Milošem Zemanem. Podle Stehlíka málokterý hlas byl schopen nahlédnout hlouběji do podstaty rozhodnutí těchto voličů, i když se nabízí radikální řešení typu "počkat až vymřou" nebo v lepším případě "vzdělávat, vzdělávat, vzdělávat".
Co kdyby Jiří Drahoš vyhrál? Historik se rozhodl podívat se na tuto variantu očima téměř tří miliónů voličů Miloše Zemana, kteří by se cítili stejně zhrzeně jako tábor bývalého předsedy Akademie věd ČR. "Jenže poraženými by se cítily miliony občanů této země, kteří měli své důvody hlasovat jinak. A důvody jejich volby by nezmizely, naopak. A co hůř, byly by autentické a relevantní. Jedno symbolické vítězství by v horizontu příštích pěti let patrně nedokázalo kultivovat a proměnit veřejný prostor, jehož problémy jsou hlubší a těžko jednorázově řešitelné," myslí si voličích Miloše Zemana Stehlík.
Málo se totiž mluví o tom, že skupina občanů hlasující pro současného nejvyššího ústavního činitele je nejenže méně vzdělaná nebo manuálně pracující, ale má také strach, nejistotu a obavu s budoucnosti. "A to se nedá svést ani na vysídlené Němce, ani na špatnou úroveň vzdělanosti. Ukazuje to na dělítko uprostřed této společnosti – a to se nachází v sociální oblasti, v každodenních starostech, bariérách, bezvýchodnosti," je přesvědčený historik. Roli podle Stehlíka hraje taktéž i vzdělání, ale také to, jak se více úspěšní a flexibilnější chovají k těm méně šťastným.
"Tato země prohrává díky tomu, jak jsme si poradili v systému politické demokracie s vývojem posledních třiceti let. Jak vnímají lidé realitu či chiméričnost právního státu, jak moc se bojí budoucnosti," míní bývalý děkan Filosofické fakulty Univerzity Karlovy. Symbolem vyjádřením této volby je pak podle historika setkání Václava Klause a Miloše Zemana v onen vítězný večer. "Déja vu devadesátých let, propojené s aktuálním politickým úspěchem je jen historickým stvrzením dědictví – dluhu, který si neseme z první polistopadové dekády," shrnul slovakista Michal Stehlík.
Témata: Miloš Zeman, Jiří Drahoš, EU
Související
28. října 2024 16:46
12. října 2024 4:30
11. října 2024 15:47
2. října 2024 12:34
30. září 2024 11:40
29. září 2024 15:55
