reklama

Podle Horáčka je přirozené, že se teď hodně mluví o příčinách vítězství Miloše Zemana v prezidentské volbě. „Vesměs se přičítá tu 'rozdělené', tu 'rozpolcené' (Jiří Přibáň) společnosti. Stopy prý vedou až do obrozenských, ba, husitských dob. Erik Tabery píše o tom, že nerozhodly chyby (Jiřího Drahoše), ale hodnoty společnosti. 'Lidé si vybrali cestu, které věří'. Co dál? Prý 'mluvit otevřeněji o vlastních hodnotách a východiscích',“ shrnuje komentáře k výsledkům Jiřího Drahoše. „Jestli šéfredaktor týdeníku, jehož deklarovanou ambicí je “kritická žurnalistika”, naznačuje, že o hodnotách a východiscích dosud dostatečně otevřeně nemluvil, je to pozoruhodné přiznání, s nímž živě souhlasím. Ale to není předmětem toho, co tu teď chci říct,“ vysvětluje Horáček.

Přiznává, že pro úvahy některých lidí má úctu a pochopení, protože sám strávil v akademickém prostředí 17 let a také se jich dopouštěl v rozsahu na několik knih. „Ale co když je důvod Zemanova těsného vítězství (také) mnohem prostší? Představme si obchod, kde jsou k určitému dni k mání dva nápoje: krabicové víno a destilovaná voda. Máte tři možnosti: vybrat si ten alkoholický sajrajt, nebo destilku, anebo si nekoupit ani jedno. A přesně to se ve volbách stalo: třetina lidí si 'koupila' MZ, třetina JD, třetina nic,“ vysvětluje Horáček.

A proč podle něj převážila atraktivita Miloš Zemana? „Protože ve víně, jakkoli mizerném, je nějaká opojnost a nějaký příběh. I destilovaná voda ukojí žízeň a můžete milionkrát oprávněně argumentovat, že pro vás a pro ostatní (a každý to podle vzdělaneckého diskurzu přece musí chápat!) je její konzumace zdravější, ale chuť a pach příběhu v ní - programově - není ani gram,“ srovnává Zemanma a Drahoše textař.

„Miloš Zeman vyhrál dost možná proto, že krom lecjakých škodlivin v něm chuť je, a zápachu habaděj. Ale i, jakkoli pochybný, 'rajc'. Nemám vůbec nic proti 'otevřenějšímu prosazování hodnot', ale až nadejde další volba, musí to mít šmak. Tedy už žádnou destilovanou vodu. Jinak prohrajeme zas. A zas,“ dodává Horáček.

Pod jeho příspěvkem na facebooku se strhla poměrně divoká diskuze. V ní například Horáček opakuje to, že asi nikdo nevynaložil pro Zemanovu porážku více úsilí než právě on. „A to až do úplného konce hry. Nikdy nebyla falešná. Teď, když skončila, mi přiznejte právo svobodně formulovat názor na důvody té prohry. I proto, abychom se jich příště vyvarovali,“ žádal diskutující.

Jeden z voličů jej proto vyzval, aby po volbách zkusil přijít s něčím pozitivním, co Čechy probudí. „ S řadou pozitivních věcí jsem přišel před volbami,“ zdůraznil Horáček. Naznačil ale také, že má v plánu se angažovat i po volbách. „Už jsem tady v džungli něco vymyslel. Teď na to ještě sehnat nějaké peníze; sám jsem dal, kolik jsem mohl.“

Vysvětloval také, že dokud hra trvala, hrál ji poctivě a se vším úsilím. „Teď skončila a je potřeba analyzovat příčiny porážky. A má-li to být co k čemu, nelze si brát žádné servítky. A pak ještě něco: není to osobní. Pana profesora i jeho paní chci považovat za své přátele i nadále,“ uvedl. Dodal, že problémy spojené s osobou Jiřího Drahoše viděl už před volbami. „Ale nechtěl jsem rozbíjet šance žádného protizemanovského kandidáta,“ dodal Horáček.