reklama

Růžička podal trestní oznámení u Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1. Věří, že uspěje lépe než v roce 2014, kdy ho policie odložila. Podle něj by měl do společnosti vyjít signál, že není možné tolerovat snahy o zlehčování utrpení lidí v nacistických táborech. "Kdybych měl dostat korunu, tak už to, že se to stalo, je velký signál do společnosti," řekl Růžička.

Okamura se omluvil za vyjádření, že tábor nebyl oplocený, uvedl však, že ho většinou nikdo nehlídal a lidé v něm se mohli volně pohybovat. Obvinění z popírání holokaustu označil za kampaň proti SPD. Řekl, že nezpochybňuje útrapy lidí v táboře, ale má výhrady k řešení pietního místa.

Vyjádření Okamury kritizovala pražská židovská obec, Muzeum romské kultury i vedení Památníku Lidice, které v něm spatřují popírání holokaustu. Trestní oznámení na něj už minulý týden podalo sdružení Konexe. Podle Růžičky Okamurova omluva není upřímná. "Okamura se dokáže omluvit zrovna tak, jak potřebuje," řekl.

Rozner kritizoval odkup vepřína nedaleko pietního místa v Letech a použil slova "neexistující pseudokoncentrák". Trestní oznámení na něj tento týden podali Mladí sociální demokraté a senátor Tomáš Czernin (TOP 09).

"Moje maminka tam byla s celou svou rodinou vězněná, ztratila tam svého tatínka a své prvorozené děťátko, kterému byly čtyři měsíce. Mě se to osobně hodně dotýká a celé mé rodiny a já to takto nechat nemohu," řekl Růžička. Sám se narodil v roce 1946, jeho matka přežila letský tábor i tábory v Osvětimi a Ravensbrücku. Většina jeho dalších příbuzných genocidu nepřežila.

Podle historiků vznikl tábor v Letech v roce 1940 nejdříve jako kárný pracovní pro muže, kteří nemohli prokázat zdroj obživy. Měli v něm končit i kočovníci. V roce 1942 se tábor změnil na sběrný tábor pro Romy. Prošlo jím 1308 romských mužů, žen i dětí, 327 z nich v něm zemřelo, přes pět stovek skončilo v Osvětimi. Nacisté podle odhadů odborníků vyvraždili 90 procent českých a moravských Romů.

Loading...

0 komentářů Napište svůj názor

reklama