Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Zrušit očkování proti tuberkulóze bylo unáhlené a předčasné, varuje lékařka

Lékaři
Lékaři
Foto: Pixabay

Praha - Zrušení plošného očkování dětí proti tuberkulóze (TBC) bylo možná předčasné. Myslí si to šéfka sněmovního výboru pro zdravotnictví, poslankyně a lékařka Věra Adámková (za ANO). 

Adámková o problematice hovořila na tiskové konferenci v pražské Thomayerově nemocnici, která se na péči o pacienty s touto nemocí specializuje. V roce 2016 bylo v Česku 517 případů TBC, z toho 151 u cizinců, a zemřelo 26 nemocných lidí, z toho pět v Praze.

Děti byly původně očkovány čtvrtý den života, v 11 letech bylo přeočkování. V roce 2009 bylo přeočkování zrušeno, o rok později i očkování novorozenců. „Zrušení očkování bylo nejspíš unáhlené rozhodnutí udělané předčasně. Za posledních 30 let byly kroky k jeho omezení udělané už dvakrát, vždycky se vrátilo zpět," uvedla Adámková, která pracuje v IKEM jako přednostka oddělení preventivní kardiologie.

Výbor pro zdravotnictví se chce situací zabývat, požádal proto o statistická data. O tom, jak se na výskytu TBC podílelo zrušení očkování, ale podle ní data nejsou. „Je pravděpodobné, že v případě, že bychom navrhovali změnu, bude to po konzultaci s odborníky," dodala Adámková. Zabývat se chce také případy cizinců, kteří už přijíždějí nakažení. Měly by se podle ní například zpřísnit prohlídky před nástupem do zaměstnání u lidí z rizikových zemí jako je například Ukrajina nebo Mongolsko.

Mezi pacienty s tuberkulózou bylo 151 cizinců, nejčastěji z Ukrajiny (41), Slovenska (21), Vietnamu (21) a Rumunska (21). Léčba těch, kteří nemají zdravotní pojištění, stojí nemocnice, které je léčí, mezi 60.000 až 300.000 korunami na osobu. Ročně jde celkem asi o tři miliony korun.

O velkou část pacientů se stará právě krčská nemocnice, loni bylo podle ředitele Zdeňka Beneše asi 130 případů. Praha a střední Čechy mají přitom o 60 procent vyšší výskyt než jiné regiony v důsledku větší koncentrace rizikových osob jako jsou cizinci, ale také bezdomovci a sociálně slabí.

Bakterie tuberkulózy je velmi přizpůsobivá, některé kmeny nereagují na určitá antibiotika. Úmrtnost může být až 40 procent, u nejodolnějšího typu, na který nezabírají téměř žádné léky, až 60 procent.

Tuberkulóza, dříve souchotiny, je vysoce nakažlivé onemocnění, které může končit i smrtí. V Česku se proti ní plošně očkovalo od roku 1953 a počty nemocných dlouhodobě klesaly. V roce 2016 však počet případů proti předchozímu roku stoupl z 516 na 517. Nemoc se častěji objevuje u mužů než u žen, muži tvoří 70 procent případů. Nejčastěji nakažení jsou lidé od 40 do 59 let. Dvojnásobně narostl meziročně počet nakažených do 20 let. Děti narozené rodičům cizincům v Česku se ve statistice ale objeví jako Češi.

TBC nejčastěji zasahuje plíce, postižen ale může být kterýkoliv orgán, včetně ledvin, mozkových obalů či kostí. Pacient je vyčerpaný, trápí ho teploty a nutkavý kašel, kterým infekci šíří. Tuberkulóza se přenáší po delším a těsném kontaktu.

Témata:  tuberkulóza nemocnice zdraví lékaři

Související

Aktuálně se děje

17. dubna 2025 11:30

Žralok v Chorvatsku? Snímky ze severního Jadranu obíhají internet

Chorvatský nadšenec do mořského života Cali Mero zachytil vzácné záběry žraloka obrovského u pobřeží Rijeky. Mírumilovný filtrátor, který může dorůst až 10 metrů, se v Jadranu objevuje jen zřídka. Jeho výskyt může souviset se změnami klimatu a mořského ekosystému

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy

Jaromír Štětina

Zemřel Jaromír Štětina (†82). Stál u zrodu Člověka v tísni

Ve věku 82 let zemřel po dlouhé nemoci bývalý europoslanec, senátor, spisovatel a novinář Jaromír Štětina. Smutnou zprávu o jeho skonu potvrdil serveru iDNES.cz šéf organizace Člověk v tísni Šimon Pánek, s nímž Štětina v roce 1992 spoluzaložil tehdejší Nadaci Lidových novin, která se později transformovala v jednu z nejvýznamnějších českých humanitárních organizací.