Na sjezdu ČSSD bude nejspíš dusno. Kritikům vadí změna stanov

Platforma Zachraňme ČSSD vznikla začátkem roku v okruhu dlouhodobých kritiků vedení strany v čele s bývalým jihočeským hejtmanem Jiřím Zimolou. Na svém jednání před měsícem v Táboře platforma potvrdila, že na mimořádném sjezdu navrhne změny stanov, aby bylo možné zvolit nového předsedu ČSSD všemi členy. Sjezd by podle jejich představ měl fungovat jako permanentní, kdy by se pouze přerušil a ve stejném složení, bez nutnosti znovu v okresech a krajích vybírat delegáty, by se znovu scházel.

Vedle Zimoly, který bude v Hradci kandidovat na předsedu strany, jsou signatáři výzvy například hejtmani Ivana Stráská a Jiří Běhounek, poslanec Jaroslav Foldyna, bývalý ministr Zdeněk Škromach a někdejší hejtman Michal Hašek. Poslední dva byli společně se Zimolou či dalším kandidátem na šéfa ČSSD Milanem Chovancem po minulých volbách účastníky tzv. lánské schůzky s prezidentem Milošem Zemanem, která měla za cíl odstavit od vyjednávání o vládě tehdejšího předsedy ČSSD a pozdějšího premiéra Bohuslava Sobotku.

V polovině ledna vytvořili platformu také předsedové odborných komisí ČSSD. V dopisu kritizují, že ačkoliv odborné komise tvoří několik stovek fundovaných odborníků, jejich vliv na program strany je minimální až nulový. "Stanoviska komisí předávaná v posledních letech vedení strany prostřednictvím usnesení komisí byla soustavně ignorována a komise se obvykle nedočkaly žádné zpětné reakce," stojí v dopisu.

Oranžový klub, Sociálně demokratické ženy, Mladí sociální demokraté a Idealisté, což jsou sdružení spojená se stranou, kritizují navrhované změny stanov. Návrh počítá se zrušením kvót, které zaručují ženám či členům do 30 let zastoupení v orgánech strany či na kandidátkách. Ve společném prohlášení tvrdí, že jde o líbivé řešení, které ale není cestou z volební porážky. "Kvóty fungují. Kolektivy složené z lidí různého věku, pohlaví a zkušeností mají lepší výsledky než skupiny, kde jsou všichni stejní," napsaly organizace.

Roman Váňa, který v posledních měsících vedl skupinu pracující na změnách stanov, ČTK minulý týden řekl, že po zrušení kvót volá většina členů i orgánů. "Aby nikdo nebyl diskriminován ani pozitivně, ani negativně. Toto všichni žádají odstranit, aby člen sociální demokracie byl jednoho typu a všichni měli stejná práva," vysvětlil. Podle kritiků záměru však většina sociálnědemokratických stran v Evropě kvóty má.

Počet členů sociální demokracie během minulého roku po deseti letech klesl pod 20.000. Ke konci roku 2017 evidovala ČSSD 18.967 straníků, což je téměř o 1400 méně než o rok dříve.

Sociální demokracie překročila hranici 20.000 členů v roce 2008, o rok později se přiblížila až k 25.000 členům. Od té doby však počet osob se stranickou knížkou klesá. Na konci roku 2016 bylo sociálních demokratů 20.349, od té doby jich ubylo dalších 1382.

Největší krajskou organizací zůstává jihomoravská se 2786 členy, následovaná Prahou (2593 členů) a Moravskoslezským krajem (2411 členů). I těchto regionů se však dotkl úbytek straníků, v každém jich od předchozího roku odešlo zhruba 200.

Členskou základnu tvoří ze 64,3 procenta muži. Víc než polovina straníků je ve věku od 30 do 59 let, na kterou připadá 57 procent členů. Pod 30 let je 7,5 procenta sociálních demokratů, naopak šedesátku překročilo 35,5 procenta z nich. Počet místních organizací meziročně mírně klesl z 1150 na 1117.

Počty sociálních demokratů klesají od roku 2009, kdy členská základna dosáhla 24.497 lidí. Mezi lety 2004 a 2008 za vlád ČSSD Vladimíra Špidly, Stanislava Grosse a Jiřího Paroubka, ale také Mirka Topolánka (ODS) a úřednického premiéra Jana Fischera se řady členů ČSSD rozšířily zhruba o osm tisíc lidí.

Témata:  Sociální demokracie (SOCDEM),  EuroZprávy.cz