Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Soud usadil Zemana: Prezident má odpovědnost za výkon svých pravomocí

Zemanovo vítězství ve volbě prezidenta 2018
Zemanovo vítězství ve volbě prezidenta 2018
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Praha - Prezident Miloš Zeman v kauze nejmenování profesorů argumentoval mimo jiné tím, že za výkon jeho pravomocí ho žádný jiný státní orgán nemůže volat k odpovědnosti. Pražský městský soud tento názor vyvrátil. Zdůraznil, že prezident je při výkonu pravomocí vždy vázán ústavními i ostatními zákony a jeho postup lze přezkoumat právě z hlediska zákonnosti. Vyplývá to z odůvodnění dnešního verdiktu, které má ČTK k dispozici.

"Žalovaný (prezident) má za to, že kvůli článku 54 odstavci 3 ústavy, který zakotvuje jeho neodpovědnost, nemůže být žádným jiným státním orgánem volán k odpovědnosti. Výkon jeho pravomocí musí být vnímán jako výkon prerogativ hlavy státu," shrnul soud část argumentace Zemanova právníka proti žalobám, které na hlavu státu podali nejmenovaní akademici Ivan Ošťádal a Jiří Fajt.

Zmíněný článek ústavy stanoví, že "prezident republiky není z výkonu své funkce odpovědný". Podle senátu soudkyně Viery Horčicové však s výkladem Hradu nelze souhlasit. Dané ustanovení se totiž vztahuje výlučně na osobní odpovědnost člověka, který úřad prezidenta vykonává, nikoliv však na prezidenta republiky jako státní orgán.

"Prezident republiky nemůže být za jednání při výkonu své funkce trestně stíhán ani za něj nemůže odpovídat soukromoprávně. To ovšem nic nemění na tom, že prezident republiky jako státní orgán je vždy při výkonu pravomocí vázán ústavními i obyčejnými zákony a zákonnost jeho postupu je příslušnými právními prostředky přezkoumatelná," konstatoval soud.

Prezident ve své právní argumentaci také uvedl, že vysokoškolský zákon mu svěřuje pravomoc rozhodnout o jmenování profesorem, což podle něj znamená, že jeho úlohou není pouze automatické podepisování jmenovacích aktů. Dále napsal, že jelikož je hlavou státu, je nutné na výkon jeho pravomocí hledět specificky. Má za to, že pokud se při jmenování profesorem dozví o informacích, které zpochybňují splnění požadavků ke jmenování určitého kandidáta, je oprávněn sám posoudit, že jej profesorem jmenovat nelze. A jelikož se na jmenování profesorem nevztahuje správní řád, neměly by jeho rozhodnutí přezkoumávat správní soudy.

Správní soud, který Zemanovo rozhodnutí o nejmenovaní zrušil a vrátil mu věc k dalšímu řízení, se s argumentací neztotožnil. Z textu vysokoškolského zákona je podle soudců zřejmý úmysl zákonodárce, aby odborné kvality uchazeče zkoumaly orgány veřejné vysoké školy. "Jen vědecká rada a odborná hodnotící komise, které jsou personálně obsazeny uznávanými odborníky v příslušných oborech - nikoliv ministr školství či prezident republiky - tak mohou komplexně posoudit odborné i morální kvality uchazečů," upozornili v rozsudku.

Role orgánů moci výkonné spočívá podle soudu pouze v tom, že mají kontrolovat, zda proces jmenování proběhl v rámci vysoké školy v souladu se zákonem. K posouzení odborných kvalit uchazeče totiž prezident ani ministr školství nejsou odborně vybaveni.

"Navíc, pokud by bylo připuštěno, aby orgány moci výkonné věcně rozhodovaly o tom, kdo může být profesorem, jednalo by se o zjevné popření autonomie veřejných vysokých škol," doplnil soud.

Témata:  Miloš Zeman prezident ČR soudy

Související

Aktuálně se děje

16. ledna 2026 19:51

Sláva vítězům, čest poraženým. Kdo je kdo v kauze Hanychová versus Soukup

Agáta Hanychová a Jaromír Soukup ukončili spory ohledně péče o společnou dceru Rozárku, které se táhly poměrně dlouhou dobu. Dohodu bývalých partnerů posvětil soud, který tak nerozhodl o pomyslném vítězi ostře sledovaného souboje. Jeden vítěz by ale byl. 

Zdroj: Ludmila Plachá

Další zprávy

ODS si volí nové vedení. (17.1.2026)

OBRAZEM: Červíček na sjezdu ODS odstoupil z boje, post prvního místopředsedy připadl Portlíkovi

Jednání o novém vedení ODS na pražském kongresu přineslo zvrat, o kterém se na sjezdu v zákulisí podle informací serveru EuroZprávy.cz spekulovalo celý den. O post statutárního místopředsedy se měla původně utkat dvojice silných kandidátů – senátor Martin Červíček a starosta Prahy 9 Tomáš Portlík. Červíček se však na závěr svého nominačního projevu rozhodl z boje odstoupit a vyzval delegáty, aby podpořili jeho soupeře Portlíka.