Stát mění platnou legislativu kvůli kůrovci

Podobně jako loni na Zlínsku při vyhlášení krizového stavu kvůli africkému moru prasat bude mít exekutiva v případě vyhlášení krizového stavu větší pravomoci. Podle vyhlášky také lesníci nebudou muset prioritně vyhledávat suché, mrtvé stromy, které už kůrovec opustil, budou muset těžit stromy napadené tímto broukem, ze kterých ještě nevylétl. ČTK o tom informovalo ministerstvo.

Stát si od vyhlášky slibuje zrychlení boje s parazitem. Novela začne platit poté, co vyjde ve Sbírce zákonů, mělo by se tak stát v první polovině května.

Kůrovcová kalamita se zejména na východě republiky stále zvětšuje. Je to mimo jiné důsledek sucha v posledních letech. Ministerstvo ji označuje z hlediska rozsahu za největší v novodobé historii českého lesnictví.

"Novela vyhlášky obsahuje odkaz na již existující krizovou legislativu, a to pokud se jedná o kalamitu regionálního nebo celostátního rozsahu, kdy je poškozeno životní prostředí nebo lesní porosty rozvráceny působením abiotických nebo biotických činitelů a není v silách vlastníků lesů zvládnout zpracovat zasažené dřevo včas a nelze tuto přírodní pohromu zvládnout běžnou činností správních úřadů, orgánů krajů a obcí," sdělil úřad.

Podle zákona může vláda v době krizového stavu například nasadit vojáky v činné službě a jednotky požární ochrany nebo ministerstva mohou vytvářet podmínky pro krizovou komunikaci.

Za kůrovcové stromy se nově podle vyhlášky nepovažují suché stromy, které už lýkožrout zcela opustil. "Je zbytečné plýtvat lidskými silami a kapacitou na likvidaci uschlých stromů, ze kterých už kůrovec vylétl, jak to ukládala dosavadní podoba vyhlášky. Musíme se zaměřit na vyhledávání a hubení brouků v dosud živých stromech, což je jeden z nejdůležitějších přínosů novely," uvedl Milek.

Novela zmírňuje pro vlastníky lesa povinnost pokud jde o počet lapáků a feromonových lapačů, doposud musel mít vlastník bez ohledu na to, zda byl les kůrovcem napaden, jedno takové zařízení na pět hektarů lesa. Nyní se požadavek snižuje na 20 hektarů. "Náklady na tvorbu lapáků se tím sníží na jednu čtvrtinu. Na stejnou úroveň bude možné snížit počet odchytových opatření ve smrkových porostech s mimořádným kalamitním stavem více než deset metrů krychlových na jeden hektar," dodal úřad.

V tomto týdnu požádali vlastníci soukromých lesů poslance a senátory, aby přiměli vládu k co nejrychlejšímu přijetí opatření, jež by zabránila šíření kalamity. Dosavadní pomoc ze strany státu byla podle vlastníků pomalá a nedostatečná, a kalamita tak svým rozsahem ohrožuje další části republiky. Mezi návrhy uvádějí okamžité vyhlášení stavu nouze v postižených krajích, možnost leteckého postřiku proti kůrovci, podporu dopravy a skladování kalamitního dříví nebo podporu zaměstnanosti v lesním hospodářství. Za důležité vlastníci lesů považují také to, aby se v době kalamity nerozšiřovala bezzásahová území. Vedle toho je nutné ale přijmout i systémová opatření, jako je podpora produkce sadby v lesních školkách nebo změna některých opatření ze zákona o lesích, dodali.

Na začátku března vyzvala k podobné akci vládu v demisi Agrární komora ČR. Mimo jiné chtěla uvolnit peníze na opravy a údržbu silnic poškozených zatížením při přepravě kůrovcového dřeva. Stát by také podle ní měl zjednodušit odběry vody ke kropení dřevní hmoty na tzv. mokrých skládkách či odsouhlasit dotace pro využití dřeva na energetické účely. To by přišlo nad rámec národních i evropských dotací a rozpočtu krajů na 1,2 miliardy korun.

Témata:  kůrovec,  ekologie,  Ministerstvo životního prostředí České republiky,  lesy,  stromy