My jsme vám to říkali, zní z tajné služby. V Česku může být 30 nebezpečných muslimů

"Potencionálně nebezpečných muslimů jsou tu tak dvě tři desítky. To jsou lidé schopní slovně se vyjadřovat jako radikál, jsou schopni přesvědčit okolí o správnosti svého počínání a ovlivnit další. Nebezpeční jsou i proto, že je jim jedno, pokud se tu stane teroristický útok. Nemají tu nic, nemají motivaci chovat se k ostatním jako ke svým blízkým," sdělil serveru Neovlivní člen tajných služeb, který si nepřál být jmenován. "V té skupině dvaceti třiceti radikálně smýšlejících se pak může najít jeden či dva, kteří se dozvědí, že doma v Sýrii nebo Iráku armáda záměrně nebo omylem někoho z jeho rodiny zabila či zmrzačila, a může se začít chtít mstít. To už je neřiditelný proces. Vezme si nůž a půjde něco udělat na úřad, do školy a nijak tomu nezabráníte," dodal.

Komunita vyznavačů islámu, která tu žije, podle něj většinově není radikální. "Bavíme se o lidech středního věku, kteří tu jsou etablovaní, mají své rodiny, sociální vazby a ekonomické zázemí. Teroristické útoky nejsou jejich cílem. Nemají důvod nic takového dělat, to by pro ně byla podnikatelská i osobní sebevražda. Jsou to lidé, kteří se více či méně legálně dostali k nějakému kapitálu a vlivu a tohle by je zničilo. A navíc to v nich opravdu není. Jejich prohlášením, kterými se distancovali od násilí, věřím. Je ale fakt, že někdy v roce 2010 se něco stalo – a dodnes to tajné služby neumí pojmenovat – a muslimská komunita se tu rozdělila. Můžu se jen domnívat, že zahraniční centra muslimů, která jsou rozdělena na sunnitskou a šíitskou část, začala podporovat své oblíbence a v komunitě nastal ideový konkurenční boj. Navzájem se v centrech nesnesli, vyčítali si první poslední a v drtivé většině to skončilo tak, že šíité odešli a založili si centra vlastní. Tím se komunita výrazně rozštěpila a pro bezpečnostní složky to byl poměrně nekomfortní stav. Když byli muslimové na jednom místě, dalo se všechno lépe ohlídat," uvedl.

Pro bezpečnost Evropy je podle něj důležité dát možnost lidem ze zpravodajských služeb, aby je někdo poslouchal. "Není to fenomén jen v České republice, ale i v Německu a Skandinávii, že politici tajným službám nenaslouchají. Tvrdí, že žijí v zajetí Jamese Bonda, ale ono to tak není. Základem práce zpravodajce je operativa v terénu. Nemá čas na nějaké dobrodružství. V praxi je to bohužel tak, že operativec přijde s nějakým jevem či informací, která je z jeho pohledu výsostně nebezpečná, ale v nemalém procentu je to smeteno ze stolu," podotýká.

Tvrdí, že zpravodajci před migrační krizí varovali už dávno. "Jsou staré asi tak tři roky. Nikdo tomu nevěřil. Myslím, že jsme se spoléhali na filtr jménem Turecko, ale ten je děravý jako síťovka," svěřil se a dodal: "Obecně ale v českých tajných službách platí, že když šéf řekne, že to je k ničemu, nemáme zájem, nechá se to zkrátka být. Ale mělo by se spíš říct: fajn, uložíme to do archivu, třeba se k tomu vrátíme."

Témata:  uprchlíci,  muslimové