reklama

"Určitě jsme připraveni jednat. Naši předsedové si musí vyjasnit, jak byla ta výhrada, která zazněla z ústředního výboru, míněna, proti jakým misím, v jakém rozsahu," uvedl Brabec. Avizované setkání šéfů ANO a KSČM Andreje Babiše a Vojtěcha Filipa se podle něj odehraje buď v pátek, protože Filip se až ve čtvrtek vrací ze zahraničí, nebo příští týden.

Požadavek komunistů už hnutí ANO konzultovalo se sociálními demokraty. "My chceme dodržet závazky, které máme vůči spojencům. Vzhledem k tomu, že některé ty mise končí, jsme řekli, že si nad to chceme sednout. Ono to je mise od mise, protože někde je minimum těch lidí a někde je to o samostatném nezávislém rozhodnutí České republiky a někde je to dáno jako dlouhodobý závazek, který chceme dodržet," uvedl.

V současnosti čeští vojáci působí na misích v Afghánistánu, Kosovu, Somálsku, Bosně a Hercegovině, Mali, Iráku, v Egyptě, v Izraeli a v operaci EUNAVFOR MED Sophia ve Středomoří. Pozorovatele, celkem devět, má armáda v misích OSN v Demokratické republice Kongo, Kosovu, Středoafrické republice a Mali. Včetně devíti pozorovatelů je nyní v zahraničních misích 404 českých vojáků a vojenských policistů. Nejpočetnější zastoupení má česká armáda v Afghánistánu, kde slouží 245 českých vojáků a 14 vojenských policistů, a v Iráku, kde působí třicetičlenný poradní tým pro letouny L-159, 12 členů výcvikové jednotky chemického vojska a sedm příslušníků vojenské policie. Další početná skupina českých vojáků je v Mali, kde jako ochrana velitelství výcvikové mise Evropské unie působí 42 českých vojáků a ve štábu mise OSN MINUSMA tři.

Širší vedení KSČM v sobotu oznámilo, že pokud bude programové prohlášení vlády ANO s ČSSD obsahovat závazek na posílení zahraničních misí armády, KSČM kabinet nepodpoří. Návrh programového prohlášení vlády nyní obsahuje slib na posílení české přítomnosti v Afghánistánu a v Iráku. Hovoří se v něm i o přispívání do vojenských sil NATO v Pobaltí či do sil rychlé reakce.