Šílíte, když vám automatem propadávají mince? Máte jedinou možnost, jak ho přelstít
Nemáte doma televizi ani rádio? Možná musíte koncesionářské poplatky zaplatit stejně
Chcete mít skvělého zaměstnance? Dejte práci uprchlíkům, mají řadu výhod
Těžké návraty z dovolené do práce? Čtyři způsoby, jak se smířit s realitou
Nic není zadarmo. Kolik zaplatí občané za brexit?
reklama
Vicepremiér Richard Brabec (ANO) označil návrh za "pragmatické a uspokojivé" řešení. Podobně jako předseda senátního evropského výboru Václav Hampl (za KDU-ČSL) ocenil, že návrh nezavádí celounijní kandidátky bez ohledu na státní příslušnost.
Návrh počítá s tím, že dočasně bude neobsazeno 46 ze 73 křesel, které opustí britští europoslanci. V budoucnu by je mohli obsadit zástupci nových členských států EU. Zbývajících 27 nynějších britských mandátů by se mělo rozdělit mezi 14 členských zemí, které aktuální rozdělení křesel s ohledem na počet jejich obyvatel mírně znevýhodňuje.
Početně polepšit by si tak měly hlavně Francie a Španělsko, které získají navíc po pěti europoslancích; Itálii a Nizozemsku přibudou tři europoslanci. Irové dostanou dva europoslance a dalších devět zemí včetně Slovenska (14 mandátů) a Rakouska (19 mandátů) budou mít o křeslo víc.
Jednadvacet křesel bude mít v Evropském parlamentu tak jako Česko dalších pět zemí, a to Belgie, Portugalsko, Řecko, Maďarsko a nově Švédsko. Nejsilnější početní zastoupení zůstane Německu, které bude mít nadále 96 europoslanců. Nejmenší šestičlenné zastoupení zůstane Kypru, Maltě a Lucembursku.
Evropský parlament odmítl v rámci volebních úprav snahu o vytvoření celounijních nadnárodních kandidátek, kterou prosazoval zejména francouzský prezident Emmanuel Macron. Podle kritiků včetně českých europoslanců by to přispělo k vytváření centralizované unie a posílilo by to zastoupení větších zemí na úkor malých a středně velkých.
