reklama

Ministerstva financí a zdravotnictví požadovala novelu zamítnout. Ministr zdravotnictví v demisi Adam Vojtěch (za ANO) před jednáním novinářům řekl, že by novela znamenala ročně až miliardový výpadek příjmů. Problém vidí také v tom, že by úlevu mohli zneužívat například cizinci k takřka bezplatnému přístupu ke zdravotním službám tak, že by si domluvili nějaký minimální úvazek a pak čerpali neomezeně pojištění.

Novela má zrušit minimální vyměřovací základ jen u zaměstnanců, ponechala by jej u osob samostatně výdělečně činných i u lidí bez zdanitelných příjmů.

Navrhovanou změnou by se podle tvůrců předlohy rozšířily možnosti zaměstnávání na zkrácený pracovní úvazek. Více by jej podle nich využívali matky malých dětí a lidé, kteří se starají o stárnoucí příbuzné. Zároveň by to zamezilo obcházení zákona sjednáváním dohod o provedení práce, tvrdí autoři novely.

Za zaměstnance na zkrácený úvazek, jejichž vyměřovací základ je nižší než minimální vyměřovací základ, musí zaměstnavatelé doplatit pojistné 13,5 procenta z rozdílu těchto základů. To podle autorů novely způsobuje finanční zátěž pro zaměstnance a zároveň administrativní zátěž pro zaměstnavatele.

Nově by měl vyměřovací základ činit vždy skutečně dosažený příjem a zaměstnavatel by už nemusel odvádět za zaměstnance na částečný pracovní úvazek rozdíl pojistného. Pojistné by podle novely u zaměstnanců nově činilo částku vypočtenou ze skutečně dosažených příjmů.