Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Zeman stáhl kasační stížnost, o profesorech by měl rozhodnout znovu

Miloš Zeman
Miloš Zeman
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Praha - Prezident Miloš Zeman vzal zpět kasační stížnost proti rozsudku, podle kterého má znovu rozhodnout o profesuře fyzika Ivana Ošťádala a kunsthistorika Jiřího Fajta. Verdiktem Městského soudu v Praze se tak už nebude zabývat Nejvyšší správní soud (NSS), který dnes řízení zastavil.

Fajtův a Ošťádalův jmenovací dekret Zeman nepodepsal na jaře 2015 ještě společně s dekretem politologa Jana Eichlera. Zdůvodnil to vážnými prohřešky akademiků z minulosti.

Pražský městský soud na základě žalob Fajta, Ošťádala a Univerzity Karlovy koncem letošního dubna vrátil záležitost prezidentovi k dalšímu řízení. Upozornil na to, že žádný orgán výkonné moci nemůže po řádném řízení o jmenování profesorem sám znovu posuzovat, zda kandidát splňuje podmínky. Nepřípustně by tím zasáhl do autonomie vysokých škol.

Prezident se obrátil na NSS a požádal, aby přiznal jeho kasační stížnosti odkladný účinek, který sama o sobě nemá. Soud mu ale nevyhověl s vysvětlením, že v návrhu postrádal dostatečně konkrétní tvrzení o případné hrozící újmě. K rozhodnutí o samotné stížnosti se NSS už nedostal, prezidentovi právníci ji po nepřiznání odkladného účinku stáhli.

"Poněvadž projev vůle, jímž došlo k zpětvzetí podání, nevzbuzuje pochybnosti, NSS usnesením řízení (...) zastavil," stojí ve stručném usnesení.

Témata:  Miloš Zeman soudy prezident ČR Ivan Ošťádal

Související

Aktuálně se děje

4. června 2026 18:38

Pavlovi navrhují vyznamenat Ebena či Zemana. Další zajímavá jména neprošla

Poslanci ve čtvrtek našli definitivní shodu na tom, koho navrhnou prezidentu Petru Pavlovi na státní vyznamenání. Kromě exprezidenta Miloše Zemana jsou na seznamu z dolní parlamentní komory známí herci či režiséři. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Ilustrační fotografie.

Komentář

Proč nejsou Češi bohatší než Němci? Pracujeme o měsíc ročně déle

Evropa pracuje stále méně. Zatímco ještě v roce 2015 činila průměrná skutečně odpracovaná délka pracovního týdne zaměstnanců v Evropské unii 36,9 hodiny, loni už to bylo pouze 35,9 hodiny. Evropský žebříček vede Řecko (39,6 hodiny), následované Bulharskem (38,7 hodiny), Polskem (38,7 hodiny) a Litvou (38,4 hodiny). Na opačném konci stojí Nizozemci (31,9 hodiny), Dánové a Němci (shodně 33,9 hodiny) a Rakušané (34 hodiny).