Praha – Podle předběžných odhadů České rozvojové agentury (ČRA) poskytlo a roce 2015 Česká republika na rozvojovou pomoc téměř pět miliard korun. Pomoc mířila do některých afrických zemí, ale i na Blízký východ. Kromě oficiálních zdrojů přispěly na rozvojovou pomoc také soukromé subjekty nebo státní úvěry. Nevládní sektor poskytl z různých sbírek 1,1 miliardy korun. Na exportních úvěry stát vynaložil 2,8 miliardy korun.
Projekty pomohly zajistit přístup k pitné vodě v Etiopii, poskytnout vzdělání znevýhodněné mládeži v Palestině nebo podpořit zemědělce v Afghánistánu. Podle šéfa ČRA Michala Kaplana je třeba rozvojovou pomoc vnímat i jako investici.
Poukazuje, že Česko pomáhá přímo na místě. „Vybudujeme školy, vybudujeme rozvod vody, podpoříme rozvoj obchodu a nová pracovní místa, a tím si vlastně v těch rozvojových zemích vytváříme trhy a odbytiště pro naše výrobky," popsal Kaplan, jak jsou peníze použity.
Projekty rozvojové pomoci podle něj pomáhají také předcházet různým krizím, které se mohou šířit i přes hranice států. „Je to hlavně pojistka proti nějakým dalším globálním hrozbám, ať už je to například šíření infekčních chorob, nebo prevence nelegální migrace," zmínil.
Na rozvojové spolupráci se podle náměstka ministra zahraničí Martina Tlapy podílí také stále více českých firem, ve srovnání s jinými evropskými zeměmi však Česko stále zaostává, a to zejména v ochotě investovat v nejchudších oblastech, kde jsou investice jsou pro firmy náročnější.
„Hledáme firmy, které dokážou investovat a mít dlouhodobé projekty, to je cesta, jak zapojit společensky odpovědné firmy do rozvojovky," řekl Tlapa. Ve srovnání s jinými evropskými zeměmi stejné velikosti, jako je třeba Rakousko, Švédsko, Dánsko je prý takových firem málo.
Podle Tlapy patrné, že přesto Česko má příklady dobré praxe, které ukazují, že rozvojová pomoc může být výhodná pro obě strany. Poukazuje třeba na projekt na zajištění pitné vody pro obyvatele etiopského města Bona, který společně realizovaly firmy AQUATEST, GEOTest a.s. a Ircons.
Projekty zajišťují i neziskové organizace Člověk v tísni, Njovu nebo Diakonie ČCE. Ty se týkaly podpory zemědělství v Afghánistánu, zajištění vzdělání pro mládeže v Zambii nebo distribuce humanitární pomoci v Jordánsku a Sýrii. České firmy nebo univerzity se podílely také na zlepšení diagnostiky a prevence onkologických onemocnění v Gruzii a odstraňování ekologické zátěže v Mongolsku.
Témata: humanitární pomoc, Česká republika, firmy, uprchlíci
Související
9. března 2022 12:24
7. března 2022 12:08
2. března 2022 14:45
28. února 2022 14:54
7. srpna 2020 13:05
5. října 2019 11:03
