Stejný obal, jiné složení. Je Česko odpadkový koš Evropy?
Stovky migrantů pronikly do španělské enklávy Melilla. Jeden zemřel na infarkt
Jak Češi vnímají rozpad Rakouska-Uherska?
Pro dobrotu na žebrotu? Jaké jsou nejčastější chytáky v pojistkách?
Hypermarkety Globus spustily v Česku vlastní e-shop
reklama
Exministr Tomáš Hüner (za ANO) dříve několikrát uvedl, že počet lokalit by měl být snížen letos. Ředitel Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) Jiří Slovák v dubnu uvedl, že předpokládá, že správa předloží vládě návrh čtyř lokalit v listopadu nebo prosinci.
Aktuální materiál pro vládu uvádí, že první etapa, s milníkem do konce roku 2018, předpokládá vyhodnocení všech lokalit podle kritérií z hlediska možného umístění hlubinného úložiště v daném místě. A to z hlediska dlouhodobé bezpečnosti, možných vlivů výstavby a provozu úložiště na životní prostředí a z hlediska socioekonomických vlivů výstavby a provozu úložiště na rozvoj lokalit a životních podmínek obyvatelstva.
Mezi zvažované lokality patří Čertovka na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, Březový potok poblíž Horažďovic v Plzeňském kraji, Magdaléna na Táborsku, Čihadlo na Jindřichohradecku, Hrádek na Jihlavsku, Horka na Třebíčsku a Kraví Hora na Žďársku. Geologický výzkum byl zahájen také v okolí obou tuzemských jaderných elektráren v Dukovanech a Temelíně. Finální lokalita pro úložiště má být vybrána v roce 2025.
Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v ČR vzniknout do roku 2065. Náklady na jeho stavbu a provoz mají podle dřívějších informací dosáhnout zhruba 111 miliard korun. Nyní se vyhořelé palivo z jaderných bloků ukládá do meziskladů přímo v areálech elektráren.
