Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Důchody projdou totální změnou: Od října 2024 se lidem zhorší podmínky. Bez výjimky

Marian Jurečka (KDU-ČSL)
Marian Jurečka (KDU-ČSL)
Foto: Wikimedia Commons

Pod vedením ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) pokračují reformy týkající se důchodového systému. Od října se po ročním období opět zpřísňují podmínky pro nárok na předčasný důchod.

Za poklesem tempa růstu důchodů stojí vládní důchodová reforma, která výrazně pozměnila některé klíčové podmínky a parametry. Například změna ve valorizačních mechanismech přispěla k tomu, že letos důchody vzrostly jen o 760 korun, zatímco dříve se očekávalo zvýšení o 1770 korun. Tato úprava má tedy zásadní dopad na výši penzí a celkovou finanční situaci důchodců.

Věk, kdy mohou lidé odejít do důchodu, se nově bude flexibilně přizpůsobovat průměrné délce dožití. Podle nových pravidel se očekává, že lidé stráví v důchodu průměrně 21,5 roku. Důležité je, že konkrétní informace o tom, kdy budou moci přestat pracovat, budou dostupné minimálně 15 let předem. Tímto způsobem se zdá, že dnešní čtyřicátníci mají před sebou nejistou budoucnost, neboť nemají jasnou představu o tom, kdy mohou očekávat konec své pracovní kariéry.

Od října se zavedly přísnější podmínky pro přiznání předčasného důchodu, což znamená, že lidé nyní potřebují delší dobu pojištění. Dříve bylo možné odejít do předčasného důchodu i s nižšími nároky, pokud byla splněna věková podmínka. Nově však mohou lidé požádat o předčasný důchod maximálně tři roky před dosažením standardního důchodového věku, přičemž nová minimální doba pojištění podle E15 vzrostla z 35 na 40 let. Tato změna ztěžuje přístup k předčasnému důchodu pro mnoho lidí.

Podmínky pro řádný starobní důchod zůstávají stále stejné, minimální doba pojištění se tedy nemění a nadále činí 35 let. Vláda se rozhodla zpřísnit pravidla pro předčasný důchod jako reakci na zhoršující se demografickou situaci. Poměr mezi lidmi v produktivním věku a seniory se totiž obrací v neprospěch mladších generací. Pokud by nedošlo ke změnám v systému, hrozilo by, že by schodky důchodového systému narůstaly do takové míry, že by to mohlo mít vážné důsledky pro jeho udržitelnost, jak zdůraznil Deník.

Osoby, které se rozhodnou pro předčasný důchod, se musí smířit s tím, že jejich měsíční dávky budou trvale nižší, než jaké by dostávali při řádném odchodu do penze. Až do října minulého roku platily pro předčasné důchodce konkrétní krácení: pokud odešli o rok dříve, důchod se jim snižoval o 0,9 procenta za každých 90 dní, a pokud se rozhodli odejít o dva roky dříve, jejich důchod klesal o 1,12 procenta. Při předčasném odchodu mezi třetím a pátým rokem se krácení zvyšovalo na 1,5 procenta. Nicméně od loňského října se pravidla změnila a nyní platí, že všichni, kdo pobírají předčasný důchod, budou mít snížení o 1,5 procenta bez ohledu na to, kdy do penze odešli.

„Každý rozumný člověk uzná, že důchodovou reformu tato země potřebuje,“ uvedl Jurečka. I když je nepopulární, beze změn bude průběžný systém financování důchodů za necelých třicet let v minusu půl bilionu korun a v roce 2050 se dostane do ročního deficitu tři sta miliard korun.

Témata:  důchody vláda Marian Jurečka

Související

Aktuálně se děje

8:05

Krach jednání s ministry. Soudy chtějí stávkovat příští týden

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek a financí Zbyněk Stanjura se sešli s justičními odbory, ale jejich jednání nedokázalo zabránit blížící se stávce zaměstnanců soudů, která začne v pondělí. Odbory vyhlásily třídenní stávku kvůli nízkým platům justičního personálu, přičemž zástupkyně odborů odhadly, že od příštího roku se mzdy zvýší o sedm až osm procent, zatímco požadovaly nárůst o 15 procent. Ministři přislíbili, že budou s odbory v jednáních o platech nadále pokračovat.

Zdroj: Tomáš Karas

Další zprávy