Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Déšť mírně zvedl hladiny moravských řek, některá místa dál trápí sucho

Řeka, ilustrační fotografie
Řeka, ilustrační fotografie
Foto: Adam Mráček / INCORP images

Brno - Vydatnější deště na Moravě pomohly mírně zvednout hladinu řek. Povodí Moravy však stále eviduje hranici sucha zhruba na pětině z dvou set měřicích míst, na začátku týdne šlo o třetinu.

Největší denní úhrn srážek byl v povodí Dyje. "Zde došlo k výraznému zvýšení hladin vodních toků, avšak bez povodňových stupňů. Situaci sledujeme jak prostřednictvím vodohospodářského dispečinku, tak přímo v terénu," uvedl mluvčí Povody Moravy Petr Chmelař.

V některých profilech na středních a dolních tocích mohou během dne hladiny mírně stoupat, což ale v situaci, kdy jsou na většině toků výrazně podprůměrné hodnoty, neznamená podle Chmelaře nic dramatického.

Hladiny nádrží se díky dešťům podle mluvčího mírně zvedly především v povodí Bečvy, šlo o nádrže Horní Bečva, Bystřička a Karolinka. U ostatních nádrží v povodí srážky většinou jen zpomalily pokles hladiny.

Příčinou lijáků byla tlaková níže. Během úterka byl déšť lokalizovaný na Moravu, Slezsko a Pardubický a Královéhradecký kraj. Na Vysočině pršelo jen místy. Největší srážkové úhrny byly do středečního dopoledne zaznamenány v okrese Frýdek-Místek, především v oblasti Beskyd. Tam za 24 hodin napršelo i přes 60 mm vodu, v extrému až 87 mm (stanice Horní Lomná), informuje meteocentrum.cz.

Ve středu už pásmo srážek zaujímalo spíše východní než severovýchodní polovinu republiky, ale nic to nezměnilo na tom, že nejvyšší srážkové úhrny byly stále na Frýdecko-Místecku a nově také v Jeseníkách. V Beskydech napršelo snad ještě více než v úterý a kupříkladu stanice Horní Lomná zaznamenala za 24 hodin (půlnoc z úterý na středu až půlnoc ze středy na čtvrtek) neuvěřitelných 144 mm.

Témata:  počasí řeky Morava

Související

Aktuálně se děje

30. června 2026 16:06

Už to není luxus. Klimatizace se stává běžnou součástí domácností v Česku

Klimatizace se v Česku postupně mění z luxusního doplňku v běžnou součást letního přežití. Silné vedro už není jen nepříjemnost, ale ekonomický náklad. Domácnosti platí za chlazení, firmy za nižší produktivitu práce a stát nepřímo za vyšší zdravotní rizika, výpadky dopravy či tlak na energetickou síť. To, co bylo ještě před několika lety v českém bytě spíše výjimkou, se bude stávat běžnou položkou rodinného rozpočtu.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy