Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

První tři dny nemoci zůstanou zdarma. Karenční doba se asi rušit nebude

Nově zvolení poslanci poprvé usedli do lavic
Nově zvolení poslanci poprvé usedli do lavic
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Praha - Sněmovní hospodářský výbor odmítl zrušení karenční doby. Novelu zákoníku práce, kterou chtějí poslanci vládní ČSSD obnovit proplácení prvních tří dnů nemoci u zaměstnanců, doporučil zamítnout. Návrh má před opětovným posuzováním Sněmovnou ještě projednat její sociální výbor.

Zrušení karenční doby je i v programovém prohlášení vlády ANO a ČSSD, proti návrhu sociálních demokratů se ovšem stavěli i někteří poslanci hnutí Andreje Babiše. Zamítnutí novely podpořilo devět ze 14 přítomných členů výboru. Kromě zástupců ODS či STAN byli pro odmítnutí také poslanci ANO.

Výbor podle svého předsedy Radima Fialy (SPD) novelu odmítl kvůli jejím ekonomickým dopadům. "Mělo by to velké následky na ekonomiku a průmysl v České republice, pokud bychom zrušili karenční dobu," řekl ČTK Fiala. Mezi členy výboru podle něj panovala také obava z toho, že by mnozí lidé mohli obnoveného proplácení nemocenské začít zneužívat. "Dnes je téměř plná zaměstnanost, každý, kdo chce, najde práci," dodal.

Zaměstnanci by podle novely ČSSD dostávali i v prvních třech dnech 60 procent platu, náklady by nesl zaměstnavatel. Zaměstnavatelům i osobám samostatně výdělečně činným by se podle návrhu snížily o 0,2 procentního bodu odvody na nemocenské pojištění. Rozpočtové dopady autoři novely odhadli zhruba na 2,6 miliardy korun ročně.

Hnutí ANO dávalo přednost variantě, podle níž by nemocní dostali první tři dny 30 procent platu a zaměstnavatelé by propláceli první až 11. den stonání místo nynějšího čtvrtého až 14. dne. Druhá možnost předpokládala 60procentní nemocenskou současně se zavedením vyšších odvodů pro zaměstnance.

Předloha se týká nejen zaměstnanců, ale také například vojáků, policistů, hasičů a příslušníků dalších bezpečnostních sborů. Proplácení by mělo podle dokumentu začít od července příštího roku, nemocní by měli dostávat 60 procent platu. Vláda by také měla projednat možnosti kompenzací zaměstnavatelům. Bývalá ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) za předkladatele argumentovala tím, že v případě přijetí novely by si zaměstnanec s průměrným měsíčním příjmem 20.000 korun při měsíční nemocenské polepšil o 1000 korun.

Nyní nedostávají zaměstnanci v prvních třech dnech nemoci nic. Náhradu mzdy poskytuje od čtvrtého do 14. dne nemoci za pracovní dny zaměstnavatel, a to tři pětiny průměrného denního výdělku. Od 15. dne se dávky poskytují z nemocenského pojištění.

V minulém volebním období zanesla tehdejší vláda ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL obnovu náhrady mzdy v prvních třech dnech nemoci do koaliční smlouvy. Podmínkou byla shoda v tripartitě, která nenastala. Sněmovna tehdy nakonec zamítla návrh na zrušení karenční doby, jak jej sepsali poslanci KSČM. Zamítnutí prosadily kluby ANO a ODS. Obdobná senátní předloha s říjnovými sněmovními volbami takzvaně spadla pod stůl.

Karenční dobu zavedla v úsporném balíčku vláda Mirka Topolánka (ODS). Ústavní soud ji k pololetí 2008 zrušil, kabinet neproplácení prosadil znovu, ale snížil odvody firmám. Ústavní soudci poté tuto úpravu nechali v platnosti.

Témata:  nemocenská Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky zaměstnanci

Aktuálně se děje

18. dubna 2024 21:33

Julia Navalná je na seznamu 100 nejvlivnějších lidí světa časopisu Time

Julia Navalná, vdova po zesnulém ruském opozičním vůdci Alexeji Navalném, hovořila pro časopis Time o svém rozhodnutí vstoupit do politiky poté, co se objevila na obálce jeho posledního čísla, které je věnováno stovce nejvlivnějších lidí světa.

Zdroj: Radek Novotný

Další zprávy