reklama

 Předsedové Senátu a Poslanecké sněmovny ale v Praze jeho názor nijak nepodpořili a zdrženlivě reagoval i ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Zeman kromě toho při jednání s arménským protějškem Seržem Sargsjanem nabídl Arménii a Ázerbájdžánu, aby v Praze jednaly o svém sporu o Náhorní Karabach.

Zeman přiletěl do arménské metropole už v úterý večer, ale oficiální program zahájil až dnes uctěním obětí masakru Arménů z roku 1915, když položil věnce u památníku a navštívil muzeum genocidy. Při následném rozhovoru se Sargsjanem pak řekl, že by se ke genocidě Arménů měl vyjádřit i český parlament.

Zjevně přitom reagoval na rezoluci, v níž německý parlament minulý týden uznal masakr Arménů Osmanskou říší před 101 lety za genocidu. Poznamenal totiž, že očekává, že Ankara kvůli těmto jeho výrokům odvolá z Prahy svého velvyslance, stejně jako to učinila v případě Německa.

Turecko jako nástupnický stát Osmanské říše odmítá, že krvavé události z roku 1915 byly genocidou. Tvrdí, že údaj o 1,5 milionu povražděných Arménů je nadsazený a že mrtví byli oběťmi občanské války, nikoli genocidy.

Předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček v reakci na Zemanovo vybídnutí z Jerevanu možnost parlamentní rezoluce nepřímo odmítl. "Dlouhodobě zastávám názor, že k historickým událostem by se měli vyjadřovat historici, nikoli politici," sdělil ČTK.

reklama