Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Babiše nejmenování Koudelky mrzí. Proč to Zeman udělal neví

Andrej Babiš
Andrej Babiš
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Premiér Andrej Babiš (ANO) lituje, že prezident Miloš Zeman dnes nejmenoval ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelku generálem. Premiér to sdělil ČTK a potvrdil, že prezident mu povýšení Koudelky slíbil. Prezident důvod nejmenování dnes nijak nekomentoval. Vyjadřovat se nechce ani Koudelka.

"Slíbil mi (prezident), že pana Koudelku povýší," uvedl premiér. "Měl jsem zato, že se nedorozumění mezi nimi vysvětlilo," doplnil.

BIS dnes na twitteru uvedla, že její ředitel si velmi váží toho, že ho již druhá vláda navrhla do generálské hodnosti. "Rozhodnutí prezidenta republiky ponechá bez komentáře," uvedla tajná služba.

Při dnešním jmenování generálů na Pražském hradě nezaznělo ani jméno zástupce velitele pozemních sil Petra Procházky. Zeman Procházku i Koudelku při slavnostním jmenování nových generálů vynechal podruhé. Nejmenoval je i přes návrh vlády již na ceremonii v květnu.

Po květnovém Zemanově rozhodnutí média spekulovala o tom, že Koudelka nebyl jmenován mimo jiné kvůli zprávě BIS k jedu novičok, který byl využit při otravě ruského dvojitého agenta Sergeje Skripala v Británii. Zeman zprávu interpretoval jinak než ministerstva obrany a zahraničí. Prezident také prohlásil, že Koudelka není člověk na svém místě. Odmítl ale, že by tlačil na jeho odvolání, jak se objevilo v médiích.

Témata:  Andrej Babiš Miloš Zeman Michal Koudelka

Související

Aktuálně se děje

4. června 2026 18:38

Pavlovi navrhují vyznamenat Ebena či Zemana. Další zajímavá jména neprošla

Poslanci ve čtvrtek našli definitivní shodu na tom, koho navrhnou prezidentu Petru Pavlovi na státní vyznamenání. Kromě exprezidenta Miloše Zemana jsou na seznamu z dolní parlamentní komory známí herci či režiséři. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Ilustrační fotografie.

Komentář

Proč nejsou Češi bohatší než Němci? Pracujeme o měsíc ročně déle

Evropa pracuje stále méně. Zatímco ještě v roce 2015 činila průměrná skutečně odpracovaná délka pracovního týdne zaměstnanců v Evropské unii 36,9 hodiny, loni už to bylo pouze 35,9 hodiny. Evropský žebříček vede Řecko (39,6 hodiny), následované Bulharskem (38,7 hodiny), Polskem (38,7 hodiny) a Litvou (38,4 hodiny). Na opačném konci stojí Nizozemci (31,9 hodiny), Dánové a Němci (shodně 33,9 hodiny) a Rakušané (34 hodiny).