Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ze schůze k nedůvěře vládě se omluvilo pět poslanců, opozice je v plném počtu

Poslanecká sněmovna
Poslanecká sněmovna
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Z dnešní sněmovní schůze svolané z podnětu opozice k návrhu na vyslovení nedůvěry vládě se omluvilo pět poslanců. Omluvy, jak je přečetl v úvodu předseda dolní komory Radek Vondráček (ANO), dodalo po dvou poslancích z vládních ANO a ČSSD, komunista Vladimír Koníček a opoziční Pirátka Lenka Kozlová. Kozlová, jak ale později oznámil Vondráček, omluvu zrušila a je přítomná.

Pokud se do hlasování v absencích nic nezmění, znamená to, že pro pád kabinetu ANO a ČSSD premiéra Andreje Babiše (ANO) bude hlasovat 92 poslanců. K vyslovení nedůvěry je ale nutných nejméně 101 hlasů. Absence podporovatelů kabinetu nemají na výsledek prakticky vliv.

Z hnutí ANO se omluvili Pavel Juříček a Jan Řehounek. Z ČSSD dodali omluvu Jiří Běhounek a Milan Chovanec.

Podnětem ke schůzi k návrhu na vyslovení nedůvěry vládě byla skrytě natočená reportáž s Andrejem Babišem mladším. Obvinil v ní spolupracovníky svého otce, že ho drželi kvůli kauze Čapí hnízdo na ukrajinském Krymu anektovaném Ruskem.

Premiér podle Babiše mladšího chtěl, aby opustil Česko právě kvůli případu, v němž oba čelí obvinění pro podezření z dotačního podvodu. Ministerský předseda to popírá. Syn podle něj trpí schizofrenií, musí se léčit a být pod dohledem.

Na recepci Sněmovny a před budovou se dnes ráno tvořily fronty zájemců o sledování schůze. Kvůli naplnění galerie pro hosty se nedostalo na všechny, desítky lidí ale čekaly na případné uvolnění míst. Před budovou Sněmovny se také v době zahájení schůze sešla desítka lidí s transparenty vyzývajícími k demisi premiéra Babiše.

Témata:  Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky vláda Andrej Babiš

Související

Aktuálně se děje

28. července 2026 21:01

Teplá sprcha, dlouhý rukáv a žádné větrání. Rady, jak zvládnout extrémní počasí, od lidí, kteří s ním bojují denně

Vlny veder se v posledních letech stávají běžnou součástí i v oblastech, kde byla dříve vysoká horka výjimkou. Zatímco pro obyvatele střední Evropy mohou teploty přesahující třicet či čtyřicet stupňů Celsia znamenat výrazný zásah do denního režimu, v mnoha částech světa představují celoroční realitu. Lidé žijící v horkých podnebích si za generace vyvinuli efektivní strategie a návyky, jak se s extrémními teplotami vyrovnat bez nutnosti spoléhat se výhradně na energeticky náročnou klimatizaci. Poznatky obyvatel zemí, kde jsou extrémní teploty prakticky na denním pořádku, shromáždil server The Guardian.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy