Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Nejhorší katastrofa v dějinách českého hornictví: Důl Dukla pohřbil sto lidí

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Pixmac

Tragédie, o které se mlčelo, dalo by se říct o důlním neštěstí na dole Dukla, které se odehrálo před 57 lety. Větší povědomí o tehdejším incidentu získali mnozí lidé až letos, kdy Česká televize odvysílala dvoudílný film Dukla 61. Jak došlo k jednomu z historicky největších důlních neštěstí na českém území?

Bývalý důl Dukla dělí od dolu ČSM, kde se včera odpoledne odehrálo jedno z největších důlních neštěstí po revoluci, necelých 10 kilometrů. Právě důl v Dolní Suché nedaleko Havířova byl dějištěm vůbec nejhorší katastrofy tohoto typu na území České republiky po druhé světové válce. Zemřelo tehdy 108 horníků ve věku od 17 do 56 let.

V 11. sloji třetího patra se 7. července 1961 vůbec netěžilo. Jeden z horníků tudy však procházel a náhodně zavadil o spouštěcí páku pásového dopravníku. Sám si ničeho nevšiml a nic nezpozorovali ani jeho kolegové. Zařízení tedy běželo naprázdno, vzájemným třením se vznítilo a oheň se začal pomalu šířit.

Ranní směna mezitím vyfárala z dolu a nastoupili horníci z té odpolední. Pod zemí jich následně bylo hned 338, o běžícím dopravníku však neměl nikdo ani tušení. Celý incident se začal řešit až po sedmnácté hodině, první zprávy horníků o podezřelém zápachu totiž dispečink zcela ignoroval. Tou dobou už však požár dosahoval nevídaných rozměrů.

Existovala už jen jedna možnost, jak zabránit šíření požáru. Zabránit přístupu kyslíku se podařilo až kolem půlnoci, kdy došlo k zazdění chodeb. Šance, že v 8. sloji, kde zemřelo všech 108 havířů, je někdo naživu, byla tou dobou prakticky nulová. Horníci se udusili oxidem uhelnatým a dalšími zplodinami.

Následné vyšetřování ukázalo, že horníci si blízkost své smrti vůbec neuvědomovali. Někteří z nich si dokonce zabalili své nářadí zpátky do beden. Na záchranných pracích se podílelo kolem tisíce lidí. Vyšetřování určilo za viníky tragédie i špatné vedení dolu včetně nekompetentního ředitele. Ladislav Klimša jím však zůstal až do roku 1968.

Tragédie na dole Dukla však měla i své pozitivum, po ní došlo k zavedení nehořlavých pásů v dolech. Naopak mnoho důlních záchranářů opustilo svou práci právě kvůli traumatu, který jim vzpomínka na neštěstí způsobila.

Naopak pokrytí události v tehdejších médiích bylo strohé. Zpráva o katastrofě vyšla až po dvou dnech společně s prohlášením vedení KSČ či soustrastným telegramem tehdejšího sovětského vůdce Nikity Chruščova. V dalších dnech pak Rudé právo zveřejňovalo jen soustrastné telegramy.

Z dolu Dukla vyvezli havíři poslední vozík s uhlím v lednu 2007, ačkoliv ještě na začátku nového tisíciletí činila produkce dolu přes milion tun uhlí.

Témata:  horníci doly

Související

Aktuálně se děje

22. února 2025 20:24

Na boj s extrémním počasím míří rekordní částka. Má zachránit desítky milionů lidí

Zelený klimatický fond (GCF) schválil rekordní grant ve výši 103,2 milionu dolarů na posílení systémů včasného varování v sedmi zemích, které jsou silně ohroženy klimatickými změnami. Projekt, který povede Rozvojový program OSN (UNDP), bude trvat pět let a přinese přímý prospěch více než 78 milionům lidí v Antigui a Barbudě, Kambodži, Čadu, Ekvádoru, Etiopii, Fidži a Somálsku.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Petr Pavel

Staroměstské náměstí si připomíná výročí války: Historie se nesmí opakovat, apeloval Václav Vydra, vystoupil i Pavel

Staroměstské náměstí v Praze se v neděli zaplnilo tisíci lidmi, kteří si přišli připomenout třetí výročí začátku ruské invaze na Ukrajinu. Hlavním cílem shromáždění bylo vyjádřit solidaritu s ukrajinským lidem a apelovat na pokračování podpory země, která se již tři roky brání ruské agresi. Na pódiu vystoupil i český prezident Petr Pavel, který ve svém projevu zdůraznil, že vítězství Ukrajiny je v zájmu celé Evropy.