reklama

Vláda ANO, jmenovaná loni v prosinci, nedostala v polovině ledna důvěru, Babiš ale odmítl, že by v demisi měla být jen "udržovací". Vyjížděla například často do krajů, kde jednala s tamními politiky a občany a slibovala řešení místních problémů. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) v prosinci při interpelacích řekla, že kabinet při cestách mapoval problémy a potřeby regionů, "seznam celkových slibů" podle ní ale nevznikl.

První Babišův kabinet zůstal po celou dobu své existence beze změn, naopak koaliční vláda s ČSSD už několik ministerských výměn doznala. Kvůli podezření z plagiátorství brzy po jmenování skončili ministryně spravedlnosti Taťána Malá (ANO) a ministr práce a sociálních věcí Petr Krčál (ČSSD). Po sporu o jmenování Miroslava Pocheho (ČSSD) bylo teprve v polovině října plnohodnotně obsazeno ministerstvo zahraničí Tomášem Petříčkem (ČSSD). Do té doby ho vedl spolu s vnitrem šéf ČSSD Jan Hamáček.

První i druhý Babišův kabinet čelily kritice kvůli personálním změnám. Před rokem vláda rozhodla o zrušení 14 sekcí, 23 služebních a 50 pracovních míst na úřadech. Od začátku roku 2019 se počet míst ve státní správě sníží přibližně o 860. Vláda navíc pravděpodobně najde dost hlasů, aby ve Sněmovně přehlasovala Senát, který odmítl novelu služebního zákona. Horní komoře vadilo možné oprávnění vlády odvolávat ministerské státní tajemníky na podnět příslušných ministrů. Podle kritiků to je krok zpět k politizaci státní správy.

Vládnutí Babišových kabinetů provázely i změny ve vrcholných pozicích v bezpečnostních sborech, úřadech či nemocnicích. V květnu zprostila vláda funkce ředitele Úřadu pro zahraniční styky a informace Jiřího Šaška, jeho nástupcem se stal Marek Šimandl. V dubnu po sporech s premiérem odstoupil ředitel Generální inspekce bezpečnostních sborů Michal Murín, na jehož místo nastoupil v září někdejší státní zástupce Radim Dragoun.

Na konci října skončil také policejní prezident Tomáš Tuhý, aby se stal velvyslancem v Bratislavě. Tuhý vyloučil, že by někdo z politiků vyvíjel nátlak, aby odešel. Začátkem prosince ho nahradil dosavadní ředitel pardubické krajské policie Jan Švejdar. Výměna nastala i v čele Národní centrály proti organizovanému zločinu, kde vystřídal Michala Mazánka dosavadní ředitel jedné ze sekcí Jiří Mazánek. Začátkem května do funkce nastoupil nový náčelník generálního štábu české armády Aleš Opata.

Kabinet se zatím nejvíce prezentuje růstem mezd či důchodů. S odbory dospěl k dohodě, že tarifní platy učitelů vzrostou od ledna o deset procent, u příslušníků bezpečnostních sborů o dvě procenta. Tarify ostatních zaměstnanců placených ze státního rozpočtu vzrostou o pět procent. Minimální mzda stoupne od ledna o 1150 korun na 13.350 korun, průměrný starobní důchod se zvýší asi o 900 korun měsíčně. Vláda také rozhodla o slevách ve výši 75 procent z jízdného v železniční i autobusové dopravě pro studenty a seniory, které platí od září.

Sociální demokraté prosadili v koalici zrušení karenční doby. Obnovení proplácení prvních tří dnů nemoci označuje ČSSD za jeden z důvodů, proč vstoupila do vlády. I toto opatření v prosinci zbrzdil Senát, socialisté ale vyjádřili přesvědčení, že Sněmovna veto přehlasuje a novela bude fungovat od poloviny příštího roku.

Kabinet sestavil národní investiční plán, který obsahuje kolem 17.000 projektů za skoro 3,5 bilionu korun do roku 2030. Opozice kritizuje nereálnost plánu. "Já jsem neslíbila, že budeme moci investovat 3,5 bilionu, to bych tady lhala a to já neudělám," řekla Schillerová. Plán má podle ní vytyčit směr a vizi pro Česko.

2 komentáře (Poslední 01.01. 01:45) Napište svůj názor

reklama