Obyvatelé sociálně vyloučených lokalit jsou častěji oběťmi kriminality. Kriminalitou jsou ohroženi především mladí a také ti, kteří se hlásí k romské etnicitě či národnosti. Vyplývá to z výsledků výzkumu kolektivu plzeňské filosofické fakulty, který pod vedením Ladislava Touška z katedry antropologie strávil zhruba 18 měsíců ve vybraných místech v Ústeckém a Moravskoslezském kraji.
Mezi nejčastější formy kriminality patří podle zjištění výzkumníků násilí z nenávisti, krádeže, vyhrožování násilím a vandalismus. Všem kategoriím kriminality byla za poslední rok vystavena zhruba pětina obyvatel vyloučených lokalit. Diskriminován byl v posledním roce každý čtvrtý respondent, nejčastěji při hledání bydlení a hledání práce.
Kriminalita je vnímána obyvateli sociálně vyloučených lokalit jako vážný společenský problém, jako vůbec nejpalčivější ale vidí nezaměstnanost. Kriminality se častěji obávaly ženy, nejstarší lidé a obyvatelé větších měst. Důvěřovali především asistentům prevence kriminality, nejméně místní samosprávě.
Tým nyní zveřejnil jeden z klíčových výsledků projektu, kterou je monografie nazvaná Labyrintem zločinu a chudoby: Kriminalita a viktimizace v sociálně vyloučených lokalitách. Monografie přináší podle Touška poprvé v ČR empiricky podložené závěry o stavu kriminality z pohledu samotných obyvatel.
"Zajímala nás především viktimizace, tedy proces, kdy někomu vzniká újma v důsledku jednání či nejednání jiných osob. Obyvatelé těchto míst jsou proti svému okolí výrazně častěji viktimizováni," uvedl. Zatímco "viktimizováno" bylo někdy v minulosti devět z deseti obyvatel sociálně vyloučených lokalit, s vlastním překročením zákona jich měla zkušenost přibližně čtvrtina.
Výzkumný kolektiv zkoumal komplexní stav kriminality a souvisejících fenoménů v českých sociálně vyloučených lokalitách tři roky. Výzkumníci nejprve provedli ve 300 sociálně vyloučených lokalitách po celé ČR dotazníkové šetření na řadu témat - od společenských problémů, strachu z kriminality a hodnocení institucí zajišťujících bezpečnost přes vlastní zkušenosti v roli obětí kriminality a diskriminace až po kontroly policií a orgánu ochrany dětí i zkušenosti s pácháním kriminality.
Mírně upravený dotazník pak vyplňovali lidé žijící mimo vyloučené lokality ve stejných obcích. Poté strávili výzkumníci 18 měsíců ve dvou krajích a doplnili číselné údaje pozorováním a rozhovory.
Cílem projektu Bezpečnostní rizika sociálně vyloučených lokalit, který skončil v listopadu 2018, bylo přispět k poznání kriminality v těchto místech ČR. Podpořilo ho ministerstvo vnitra. Jeho součástí je metodika prevence kriminality, která čerpá i ze tří workshopů odborníků. Informace a publikace jsou na webu brizolit.org.
Témata: sociálně vyloučení , romové, kriminalita
Související
28. března 2021 10:37
10. prosince 2019 15:46
20. března 2019 22:09
4. března 2019 15:48
30. ledna 2019 21:57
17. října 2018 12:21
