Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Jan Kněžínek končí. Babišovi padl další ministr

Jan Kněžínek
Jan Kněžínek
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO) dnes oznámil, že se rozhodl skončit ve funkci. Demisi podá k 30. dubnu, poté se vrátí zpět na úřad vlády.

V tiskové zprávě dnes uvedl, že rozhodnutí dlouho zvažoval a původně ho směřoval na letní měsíce, ale nakonec jeho krok uspíšilo to, že "již nechtěl čelit mediálním spekulacím o svém konci ve funkci".

Ministr napsal, že byl vždy profesionálním státním úředníkem a nikdy netoužil po politické kariéře. Své rozhodnutí ústně oznámil premiérovi Andreji Babišovi (ANO) v pondělí 15. dubna. "Přijde mi logické odejít v okamžiku, kdy zároveň dochází i k výměnám jiných ministrů," dodal.

Ministr Kněžínek byl jen prodlouženou rukou A. Babiše, který na rozkaz odchází hned po návrhu na obžalobu premiéra. Nezbývá nic jiného, než být bdělí a nového min. spravedlnosti pod drobnohledem sledovat, aby nedocházelo ke změnám na místech státních zástupců a ovlivňování kauz.

— Jiří Pospíšil (@Pospisil_Jiri) 18. dubna 2019

Kněžínek strávil ve funkci zhruba deset měsíců. Ke 30. dubnu v Babišově kabinetu skončí i ministr dopravy Dan Ťok a ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková (oba za ANO). Zatímco Ťok se rozhodl k rezignaci sám, Nováková odchází na Babišovo přání.

Témata:  Ministerstvo spravedlnosti ČR vláda Andrej Babiš Jan Kněžínek

Související

Aktuálně se děje

19. prosince 2025 11:31

Domácí krize u Vémolových. Nevědoucí Karlos a rázná slova Lely

V domácnostech u nás a na Slovensku vrcholí přípravy na Vánoce, ale v československé domácnosti Karlose a Lely Vémolových panuje napjatá atmosféra. Nejnovější vyjádření obou manželů to jen potvrzují. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Blackout v Česku: Jeho pravděpodobnost byla 1 ku 3 milionům. ČEPS zveřejnil příčinu

Blackout v Česku: Jeho pravděpodobnost byla 1 ku 3 milionům. ČEPS zveřejnil příčinu

Společnost ČEPS zveřejnila podrobnou zprávu o vyšetřování rozsáhlého výpadku elektřiny, který 4. července téhož roku zasáhl část Prahy a čtyři kraje. Hlavním závěrem je, že za kolaps mohl unikátní souběh dvou technických událostí, které spolu přímo nesouvisely. Pravděpodobnost takové shody okolností v rozmezí jedné hodiny byla vyčíslena na pouhých 1 : 3 000 000. Před samotným incidentem byla soustava stabilní a splňovala všechna bezpečnostní kritéria, což potvrdila i evropská asociace ENTSO-E.