reklama

Jourová letos ovládla čelo žebříčku poprvé. "Během několika let se vypracovala v jednu z vůbec nejvýraznějších bruselských političek. Hodně ji zviditelnilo téma GDPR a ochrany osobních údajů, výrazně na sebe upozornila v kauze dieselgate," zdůvodnil šéfredaktor Forbesu Petr Šimůnek.

Dodal, že Jourová aktivně vystupuje proti technologickým gigantům v čele s Facebookem a Googlem, a v komisi by navíc mohla pokračovat i v dalším volebním období.

Druhá pozice na žebříčku náleží podle Forbesu vrchní státní zástupkyni v Praze Bradáčové, která v uplynulých šesti letech žebříček vedla. Třetí Schillerová má jako šéfka státního rozpočtu neformální vliv na rozdělování desítek miliard korun, uvedl Šimůnek.

Forbes celý rok sledoval více než 300 žen z nejrůznějších oborů: v širším výběru byly majitelky firem, manažerky, ženy působící ve veřejné sféře, finančnictví či justici, redakční tým však sleduje i neziskový sektor, ženy z kultury, sportu či názorové vůdce.

Žebříček nejvlivnějších žen Česka vydává Forbes poosmé. Letos v něm představil 125 jmen významných Češek z nejrůznějších oblastí, od veřejné sféry a politiky přes byznys až po neziskový sektor.

Jednotlivé ženy v každé kategorii redaktoři hodnotí podle několika kritérií. Vychází přitom z metodiky amerického Forbesu. Ke spolupráci zve redakční tým i poradce, odborníky a znalce jednotlivých odvětví.

"U majitelek a manažerek sledujeme hospodářské výsledky firem, obrat, zisk, nové akvizice a porovnáváme je i několik let zpětně," uvedl Šimůnek. V sekci politiky a veřejné správy posuzuje Forbes reálné pravomoci a počet lidí i objem peněz, které rozhodnutí dotyčných žen mohou přímo ovlivnit. "Důležitým kritériem je pro nás i to, jak jsou tyto ženy ze svých funkcí odvolatelné a kdo všechno má přímý vliv na jejich rozhodování," dodává Šimůnek.

0 komentářů Napište svůj názor

reklama