Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Rána pro klášter ve Vyšším brodě. Cisterciáci zrestituovali les, teď ho musí vrátit

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Pixmac

Klášter cisterciáků ve Vyšším Brodě musí Lesům ČR vrátit přes 2000 hektarů lesa získaných v restituci. Rozhodl o tom Vrchní soud v Praze, řád podal dovolání k Nejvyššímu soudu. Vrácení může ohrozit obnovu kláštera a o práci mohou přijít desítky lidí. ČTK to řekli Eduard Beneš, jednatel firmy Bernardinum, která se o majetek cisterciáků stará, a starosta Vyššího Brodu Milan Zálešák (STAN). Představený kláštera Justin Berka označil rozhodnutí soudu za politické.

Mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová ČTK řekla, že případ se týká 2084 hektarů lesů a jako vlastník je v katastru uvedený stát. Podle mluvčí je opatství fyzicky zatím nepředalo, termín ale není stanoven. "Stát je vlastníkem a Lesy ČR jsou pověřené na pozemcích hospodařit. Tomu nic nebrání," uvedla Jouklová.

Lesy ČR původně nechtěly majetek vydat, protože byl zabrán na základě Benešových dekretů. Podle Jouklové Lesy ČR podaly k Vrchnímu soudu v Praze 15 odvolání proti rozsudkům krajského soudu, který zamítl jejich žaloby o nevydání lesů vyšebrodskému opatství, a v deseti případech jim vyhověl a uvedl, že pozemky byly zabaveny podle Benešových dekretů a církvi se nevracejí.

Mluvčí Státního pozemkového úřadu Jiří Pivrnec ČTK sdělil, že na základě tohoto rozsudku Lesy ČR navrhly obnovu správních řízení s opatstvím ve všech rozhodnutích, v nichž nebyla žaloba. Týká se to zatím zhruba 870 hektarů lesů. O obnovení dalšího řízení ohledně 193 hektarů polí rozhodl pozemkový úřad, doplnil.

Na případ dnes upozornil deník Právo. "Všeobecně se má za to, že to (zabavení majetku kvůli dekretům) bylo rozhodnutí totality, takže vrchní soud ctí rozhodnutí totality. Byl to rok 1948, do roku 1950 řád fungoval, než (komunisté) udělali akci K, kdy všechny kláštery přepadli a mnichy odvezli do lágru," řekl Beneš.

Klášter neúspěšně požádal o odklad výkonu rozhodnutí vrchního soudu. Berka ale věří, že řád nakonec spor vyhraje. "Právnické argumenty máme silné a rozhodnutí vrchního soudu je politické," uzavřel Berka.

Bernardinum má 12 lesníků a práci dává dalším 40 lidem. Pro klášter podle Beneše pracuje denně 60 lidí. Externí pracovníky si klášter najímá celoročně. Do obnovy lesních cest klášter investoval 20 milionů Kč, do rekonstrukce kláštera 50 milionů. Roční obrat firmy je 90 milionů Kč. "Neumím si představit situaci, že bychom (s dovoláním) neuspěli a majetek by se klášteru nevrátil, to bychom firmu museli radikálně zmenšit," řekl Beneš.

Starosta pokládá rozhodnutí za neštěstí, hlavně pro klášter. "Za léta, kdy jim byl majetek navrácen a mohli hospodařit tak, jak hospodařili staletí předtím, tak klášter opravdu nabral změn. Teď mám obavy, že se práce zastaví," řekl Zálešák.

Vyšebrodský klášter je jediný fungující mužský cisterciácký klášter v ČR a jedna z nejvýznamnějších kulturních památek jižních Čech. Opatství založil v roce 1259 Vok z Rožmberka. Po vzniku Československa přišel klášter po pozemkové reformě o většinu statků, uvádí klášter na webu. Komunisté klášter v roce 1950 zrušili, obnoven byl v roce 1990.

Témata:  církevní restituce Vrchní soud v Praze církev

Související

Aktuálně se děje

30. března 2025 21:47

Česko reaguje na další ohnisko slintavky a kulhavky na Slovensku

Jen několik desítek kilometrů od hranic s Českem panuje podezření na slintavku a kulhavku na farmě. V neděli o tom informoval ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). V reakci má podle jeho slov dojít ke zpřísnění opatření na hranicích se Slovenskem.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Ilustrační foto

Žloutenka v Česku na vzestupu. Odborníci varují před dalším šířením

Česká republika čelí významnému nárůstu počtu případů virové hepatitidy A, známé jako infekční žloutenka či nemoc špinavých rukou. Podle údajů Státního zdravotního ústavu bylo do 28. března 2025 zaznamenáno již 320 případů této nemoci. Tento alarmující trend navazuje na loňský rok, kdy bylo v zemi evidováno 636 nakažených, přičemž dva lidé nákaze podlehli. Vývoj naznačuje, že se infekce šíří napříč celou republikou a podle dat Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) je patrný nárůst i v dalších zemích světa.