reklama

Dodatečné snížení finanční náhrady za křivdy způsobené zločinným komunistickým režimem míří proti základním principům demokratického právního státu, konstatoval Ústavní soud.

Plánované zdanění finančních náhrad podle ÚS vůbec nebylo daní v pravém slova smyslu. Ve skutečnosti šlo o snížení náhrady, na jejíž celou výši vznikl církvím a náboženským společnostem právní nárok a legitimní očekávání okamžikem uzavření smluv o vypořádání. Nešlo primárně o čestný úmysl naplnit státní pokladnu, řekl soudce zpravodaj Jaromír Jirsa.

Zdůraznil, že žádnému jinému okruhu restituentů se po roce 1989 nestalo to, co církvím, tedy aby stát zpětně zpochybnil jejich restituční nárok. Nález argumentuje také tím, že finanční náhrada má vedle restitučního účelu také další funkci - měla by připravit církve a náboženské společnosti na budoucí ekonomickou odluku od státu. Církve vykonávají řadu činností ve zdravotnictví a sociální oblasti, které stát není schopen sám zajistit, uvedl Jirsa.

V plénu ÚS, které má aktuálně 14 členů, uplatnili k dnešnímu nálezu dva soudci odlišná stanoviska. Šlo o Josefa Fialu a Radovana Suchánka.

Soud vyškrtl z právní úpravy jen několik slov, v praxi to ale znamená, že zrušil zdanění církevních restitucí, zdůraznil hned na začátku dnešního vyhlašování soudce zpravodaj Jirsa. Kdyby soud nezasáhl, podléhaly by finanční náhrady za nevydaný majetek 19procentnímu zdanění od ledna 2020.

První návrh na zrušení kontroverzního zdanění podaly čtyři desítky senátorů z KDU-ČSL, ODS a dalších klubů, za něž dnes k soudu přijel Zdeněk Papoušek (za KDU-ČSL). Zdanění bylo podle něj od počátku politickým obchodem a bylo jasné, že je protiústavní. Šlo prý o nešťastný, na hlavu postavený nápad. "Může se zrodit jen v komunistické hlavě," řekl Papoušek.

Později doručené návrhy 62 poslanců opozice a 19 senátorů za STAN soud odmítl, avšak dále s jejich signatáři počítal jako s vedlejšími účastníky řízení. Podle poslance ODS Marka Bendy bylo od počátku jasné, jak to se zdaněním náhrad dopadne. "Každý z těch poslanců by se měl podívat do svého svědomí, pro co hlasoval," uvedl Benda.

Zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi stanovil, že církve dostanou od státu nemovitý majetek zabavený za komunistické totality v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávaly, mají církve během 30 let získat 59 miliard korun navyšovaných o inflaci. Náhrady jsou vypláceny od roku 2013. Roční splátka činí přibližně dvě miliardy korun, do konce loňského roku tedy bylo vyplaceno přibližně 12 miliard korun.

Zákon také fakticky znamená odluku státu a církví. Dosavadní příspěvky státu na jejich činnost se postupně snižují až na nulu v roce 2030. V prvních třech letech platnosti zákona činil státní příspěvek na podporu činnosti církví, tedy především na platy duchovních, přibližně 1,44 miliardy korun. Letos to bylo 1,16 miliardy korun.

Loading...

11 komentářů (Poslední 19.10. 00:21) Napište svůj názor

reklama