Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Odborníci se nedokážou shodnout, jestli se mají malé děti posílat do ústavů

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Pixabay

Praha – V Senátu dnes proběhlo slyšení týkající se zamýšleného zákazu umisťování dětí do sedmi let do ústavů. Jeho účastníci také kladli důraz na větší podporu pěstounských rodin.

Tématem slyšení byla dostatečnost sociálně právní ochrany dětí. Případný zákaz posílání malých dětí do ústavů kritizovali lidé z praxe nebo zástupci krajů, nápad se nelíbí ani poslankyni TOP 09 Jitce Chalánkové.

Návrh prý neodpovídá realitě, protože v Česku není dostatek náhradních rodin, do kterých by se malé děti mohly umístit. Asociace krajů uvedla, že podle údajů z konce loňského roku bylo do náhradní rodinné péče možné umístit 356 dětí, zatímco pěstounů bylo jen 215. Z nich 168 chtělo jen dívky, 11 bylo ochotno přijmout romské dítě a 13 dítě zdravotně postižené.

Návrh naopak podpořila třeba Jana Hlaváčová z vládního výboru pro práva dítěte. Česko je pode ní poslední ze zemí EU, ve které je možné do dětských domovů posílat děti do tří let. Podle ní je cílem podpořit náhradní rodinnou péči, systémová řešení a sjednocení péče o ohrožené děti.

Vláda by podle rady do konce listopadu měla dostat návrh změn zákonů, které možnost posílat mladší než sedmileté děti do ústavů omezí. Upřesnit by se měly i podmínky, za kterých by umístění bylo přípustné. Zákaz by měl začít platit postupně. Nejdřív by se týkal dětí do jednoho roku, později do tří let a nakonec do sedmi let.

Kateřina Šlesingerová, ředitelka odboru ochrany práv dětí na ministerstvu práce a sociálních věcí, uvedlůa, že se počet dětí v ústavní péči se už daří omezovat. V roce 2011 bylo podle ní v ústavní péči zhruba 10.400 dětí, zatímco loni tento počet klesl pod 9000. Šlesingerová hájila rovněž pěstounskou péči na přechodnou dobu, tedy maximálně na jeden rok, než se pro dítě podaří najít trvalé řešení.

Výhrady proti tomu však měa jak senátorka Zuzana Baudyšová (ANO), tak bývalá šéfka Fondu ohrožených dětí Marie Vodičková nebo psycholog Václav Mertin. Podle nich si děti během prvního roku v náhradní rodině vytvářejí citové vazby. Pěstouni si zase sřěžují na to, že dlouhodobí pěstouni jsou proti krátkodobým finančně znevýhodněni a dostávají na dítě odměnu jen 8000 korun hrubého, což je méně než minimální mzda. 

Témata:  děti Senát Parlamentu České republiky pěstounská péče

Související

Aktuálně se děje

5. září 2025 18:01

5. září 2025 15:24

5. září 2025 10:14

5. září 2025 8:57

Důchody v roce 2026 průměrně vyrostou na 21 839 Kč. Bude to důchodcům stačit?

Od počátku roku 2026 se průměrný důchod v České republice zvýší na 21 839 korun. Toto navýšení má seniorům kompenzovat růst životních nákladů, který je v současné době velmi vysoký. I přes to se však vynořuje otázka, zda toto navýšení pro seniory skutečně postačí na pokrytí všech výdajů. Pro mnoho lidí v důchodovém věku je jakékoli navýšení příjmu vítané.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy