Kdo je lepší, Zeman nebo Merkelová? Moderátor se zaměřil na dva populární politiky

Podle Kučery je zajímavé, že oba se v současnosti sešli na žebříčku popularity ve svých zemích na totožném čísle. Podporuje je totiž 59 % obyvatel. Za pár týdnů ale může být zcela jinak a veřejné mínění staví na vratkých základech. 

Hybnou silu je také internet, který dává „bídnosti, omezenosti a nelidské špíně" často příznak oficiálnosti. "Navíc jeho bodce pronikly v podobě tzv. kontaktních pořadů i do médií a pak místo polohlasem řve nahlas, že má „svoje zdroje", jako onehdá ona paní v pořadu Máte slovo. „Její zdroje" jí sdělily více, než vědí sami Němci o tamním chování imigrantů. Netřeba dodávat, že relevantnost těchto informací byla na úrovni blahé paměti agentury JPP: „Jedna Paní Povídala"," píše Kučera.

Srovnáme-li oblibu tak rozdílných typů, jako je Merkelová a Zeman, nutně podle moderátora musíme dojít k závěru, že veřejnost v Německu a u nás jsou dvě zcela rozdílné proměnné, tedy že Němci a my myslíme a vnímáme značně jinak.

"Nevím, co si o tom myslí Němci, domnívám se, že nic, právě tak jako o Zemanovi. Od značné části zdejšího veřejného mínění bych očekával, že si pomyslí: „Němci jsou prostě blbější. To my o nich víme dávno. Tak jako víme, že Zeman je lepší. To se nedá vůbec srovnávat." Zemanovi „ultras" pak dodají, že všechny ty průzkumy jsou stejně zmanipulované. V Německu v prospěch Merkelové. U nás v neprospěch Zemana. A podpoří to notoricky opakovaným citátem z Churchilla, který je ovšem o statistice, což je cosi dost jiného," píše na svém blogu na aktualne.cz.

Rozdílnost pohledů na svět v Německu a u nás je tedy podle něj nesporná, což dosvědčuje prakticky totožná veřejná podpora značně rozdílných dvou osob. Zeman a Merkelová totiž mají dozajista výrazně se rozcházející politické metody; a také nejspíš vyznávají neslučitelné životní hodnoty.

"Taková odlišnost ovšem provází současný svět až dramaticky. Nepatrný rozdíl v rakouské prezidentské volbě při zcela odlišných koncepcích i osobnostech kandidátů. Stejně tak až krvavý řez Británií při „brexitu". Prognózy, naznačující podobné dělení společnosti v mnoha zemích nejen Evropy, ale i světa. Počkejme si se zájmem, co se bude dít s americkými prezidentskými volbami. O rozpolcenosti společnosti svědčí i to, že výsledky řešil v řadě případů soud. Kupříkladu už v roce 2000 v USA po těsném výsledku na Floridě. U nás při přímé prezidentské volbě, kdy uznal, že Miloš Zeman několikrát závažně lhal (ale ne tak závažně, aby to podle mínění soudu ovlivnilo výsledek). V Rakousku byli soudci méně političtí, více „soudcovštější": volení se bude opakovat," podotkl.

Kučera dále tvrdí, že těsné volební výsledky či nepřesvědčivé skóre měření sil v referendu potom vyvolávají nejen zmatky, ale posilují i vzájemnou nevraživost. „Poražení" tvrdí, že vlastně o žádnou porážku nejde, že došlo k jakémusi „nedopatření". Že kdyby nepršelo (nesvítilo sluníčko) dopadlo by to opačně. V horším případě halasí, že se jedná o podvod. Vzájemný nesouhlas se prý také proměňuje ve špatně zvladatelnou antipatii a ta časem v nenávist. Jestliže zainteresovaní politici potom začnou používat tyto animozity ve svůj prospěch, coby motor svého mocenského tažení, tzv. přilévají oleje do ohně, cejchují své „nepřátele", všelijak je urážejí a ponižují, aniž by jim dali šanci rovnocenně se bránit, je ve veřejném prostoru takříkajíc „sloveno".

"O tom, jak chápání demokracie u nás kulhá, svědčí například výrok Andreje Babiše, že pokud by ve volbách prohrál, odešel by z politiky, protože opozice ho nebaví. V zemi, která vnímá demokracii jako politickou soutěž, by asi mnoho ztratil. U nás to občanům vadí stejně jako když poté, co se dostal do úzkých kvůli dotacím od EU, Babiš si povolal do Čapího hnízda Miloše Zemana a děti z Klokánku, kterým věnoval milión. Demokrat řekne, že to je chucpe. Český volič jenom okázale zívne a dál baští kostelecké uzeniny a volí Agrofert," píše novinář.

Svět je rozdělen podle divných křivek, tvrdí Kučera. Zdá s prý, jako by pomalu mizel rozum a logika, pokora a ochota naslouchat. Vítězí totiž emoce, obsahující staré resentimenty. "Americký behaviorální ekonom a psycholog izraelského původu, profesor Dan Ariely: „My všichni - a tím myslím vy, já, firmy i politici - musíme stále zpochybňovat svou intuici. Když budeme vždy dělat, co nám říká hlas srdce, selský rozum nebo prostě zvyk, budeme opakovat pořád ty samé chyby." Věru nevím, jaká prastará bušení srdcí, unavené selské mudrování či obludné zvyky způsobují ony vypjaté spory a volební výsledky, které skoro vyžadují prodloužení politických utkání či střely ze značky pokutového kopu tam, v zemích zaběhnutých demokracií a svobody. Možná přejedenost (slušně řečeno) či co. V každém případě při bližším ohledání zjistíme, že ne první pohled problémy, podobné těm našim, mají zcela jiné, často až protikladné rysy, zdůvodnění, vyjadřují jiné postoje k odlišným situacím: imigrantský argument při „brexitu" vyjadřoval v mnohém jinou imigraci, než jaká vyvolává paniku u nás. A také měl jiná zdůvodnění," dodal.

Závěrem upozornil na pozoruhodný experiment v Německu. Výsledky pokusu říkají, že obyvatelé bývalé NDR podvádějí dvakrát více než občané někdejší NSR. "Prostě jdou za hlasem svého bývalého srdce a dělají znovu staré chyby. Chyby jsou horší zločinu, to říkal už politický a politologický klasik Charles Maurice de Talleyrand-Perigord. Naštěstí pro Německo je tam lidí, postižených režimem, který nutil k chronickému podvádění coby nástroji přežití, méně než těch druhých, kteří žili ve svobodné společnosti. Možná to tak nějak mimochodem vysvětluje i oněch stejných 59 % pro Merkelovou a pro Zemana," vysvětlil Kučera.

Témata:  Miloš Zeman,  Angela Merkelová