ANO chce ve Sněmovně řešit chaos kolem daně z neočekávaných zisků

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) ve středu po jednání vlády řekl, že se vláda kloní k tomu, aby daň z neočekávaných zisků platila od roku 2023, přestože evropské nařízení umožňuje ji uplatnit už od letoška. Zavedení daně kabinet podle něj spojí s daňovým balíčkem, který čeká druhé čtení ve Sněmovně. Ještě předtím přitom vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL) novinářům řekl, že připravovaná daň by měla platit i pro letošní rok. Podle Jurečky se na tom dohodli v úterý večer lídři koaličních stran. Pražská burza po informacích o dani z neočekávaných zisků značně oslabila.

Podle premiéra Fialy (ODS) situace vznikla kvůli špatné komunikaci. Proto trvá na tom, že by měly být oznamovány až závěry jednání, nikoli jeho průběh. Novinářům před zahájením summitu dnes v Bruselu řekl, že zavedení válečné daně je složitý systém a že Česko čekalo až na evropské řešení. "To, co se odehrálo ve středu, jenom potvrzuje moje opakovaná slova a přesvědčení, že máme komunikovat až výsledky," uvedl premiér s tím, že debata v koalici se odehrála prakticky v přímém přenosu, což při konstrukci válečné daně podle něho není dobré.

Podle Schillerové jde o zásadní pochybení, u kterého není jasné, zda šlo o záměr, nebo hloupost. Pokud by se zástupci vlády nechtěli příští týden na schůzi Sněmovny k věci vyjádřit v rámci mimořádného bodu, chce ANO iniciovat svolání mimořádné schůze.

Bývalá šéfka státní kasy zároveň kritizovala Stanjuru za to, že koalice chce zavedení daně přijmout formou pozměňovacího návrhu k daňovému balíčku. Podle Schillerové chce vláda zkrátit opozici možnost řádné debaty v řádném legislativním procesu a přijmout předlohu nestandardním způsobem, aniž by k tomu měla všechny podklady.

Stínový ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) označil za dobrý krok jiné středeční rozhodnutí kabinetu, na jehož základě bude moci podporu kvůli vysokým cenám energií čerpat více velkých firem. Vláda rozšířila program na všechny sektory hospodářství. Podporu ale nezískají obory, u nichž se zvažuje daň z neočekávaných zisků, a podniky, na které se vztahuje zastropování cen elektřiny a plynu.

"Zamezí se lobbingu a bude to víceméně pro všechny větší firmy," uvedl Havlíček. Problém ale vidí v tom, že nejde o vhodný nástroj pro řešení krize u středních a větších podniků. Firmy podle něj musí prokázat ztrátu, tím pádem ty, které se chovaly zodpovědně a snažily se už předtím šetřit, nebudou mít šanci na podporu. Považuje to za diskriminující a nepřípustné.

Dotace je podle něj také nepředvídatelná a firmy reagují propouštěním a snížením investic. Za cestu by považoval domluvit se v Evropské unii na zastropování cen energií rovněž pro střední a větší firmy.

Vláda dříve nařízením stanovila maximální ceny elektřiny a plynu. Zastropování bude platit po celý příští rok, v zálohách za energie by se mělo opatření projevit už během listopadu. Cenový strop pro domácnosti, firmy připojené na nízké napětí a veřejné služby bude platit bez ohledu na spotřebu.

Malé a střední firmy připojené na vysoké a velmi vysoké napětí budou mít cenový strop stanovený na 80 procentech nejvyšší spotřeby za posledních pět let. U plynu se bude zastropování týkat kromě domácností také firem s roční spotřebou do 4200 MWh, původně se navrhovala spotřeba do 630 MWh. Cenový strop bude platit na plyn také pro teplárny.

Témata:  Hnutí ANO,  daně,  Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky