reklama

Víc chce sdělit ve svém obvyklém večerním videu na sociálních sítích. ČTK dnes Babiš řekl, že vláda se nebude situací v pondělí zabývat a že o věci komunikuje s evropskými lídry. Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) ČTK napsal, že vláda má pozici jasnou a že byla obsažena v mandátu pro jednání Rady pro zahraniční věci (FAC) EU.

"V Bělorusku se nesmí stát to, co u nás v roce 1968. Evropská unie musí být akční. Musí Bělorusy povzbudit, aby se nebáli realizovat sametovou revoluci model listopad 1989. Proto se v tom angažuju, a proto v tom také V4 s pobaltskými zeměmi musí hrát svoji roli. Víc v hlášení," uvedl Babiš.

V Bělorusku pokračují protesty proti falšování výsledků voleb hlavy státu a proti brutálnímu násilí policie vůči demonstrantům. Navzdory protestům ústřední volební komise oficiálně potvrdila "drtivé vítězství" dlouholetého prezidenta Alexandra Lukašenka. Hlavní opoziční kandidátka Svjatlana Cichanouská výsledky neuznala, požádala o přepočítání hlasů a následně byla donucena k odjezdu do zahraničí. V sobotu se v Česku konala demonstrace k vyjádření solidarity s Bělorusy, dnes se uskuteční další dvě v Praze a Brně.

Ministři zahraničí zemí EU se v pátek shodli na sankcích na běloruské představitele zodpovědné za násilné potlačení protestů a falšování výsledků sporných voleb hlavy státu. Vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) dnes v České televizi řekl, že preferuje celoevropské sankce, pokud by ale jejich zavedení trvalo příliš dlouho, nevyloučil individuální akci České republiky.

Stejně jako Hamáček, i šéf sněmovního zahraničního výboru Ondřej Veselý (ČSSD) v televizi Prima ocenil, že sankce se budou týkat jen určitých osob a nebudou plošné. Veselý také čeká také, že EU vydá prohlášení o neuznání výsledku voleb a že k Lukašenkovi tak nebude přistupováno jako k oficiálnímu zástupci státu. Podle šéfa senátního zahraničního výboru Pavla Fischera (nezávislý) je důležité, aby sankční seznam cílil na konkrétní velitele jednotek, nejbližší Lukašenkovo okolí a jeho hospodářské zájmy. Také on hovořil možnosti o individuálních sankcí ze strany ČR.

Před týdnem se objevily na internetu informace a snímky, že běloruská policie při zásahu proti demonstrantům údajně použila české zásahové výbušky. "Údajně to mají být české výrobky. Výrobce tvrdí, že to není orginální balení tak, jak oni ty prostředky vyvážejí, navíc je to někdy z roku 2011. Je pravda, že s těmito výbuškami se obchoduje. Je možné je nakoupit kdekoli a poté nějakým způsobem do Běloruska dostat," řekl Hamáček.

"Kategoricky vylučuji, že by došlo k porušení licenčního režimu a Česká republika povolila vývoz letálních věcí do Běloruska proti sankcím," dodal. Zákaz vývozu zbraní nebo vybavení, které by mohlo být použito k represím, do Běloruska přijala EU v roce 2011 kvůli porušování lidských práv, od té doby jej každoročně prodlužuje.

Veselý a Fischer se shodli, že je zneklidnily informace o tom, že ruský prezident Vladimir Putin slíbil Bělorusku pomoc se zajištěním bezpečnosti země, pokud o to Minsk požádá. Veselý uvedl, že byl zprvu spíše zastáncem politické diplomacie. Pokud by ale do Běloruska vstoupily ruské ozbrojené síly, měly podle něj Evropská unie i Spojené státy dát Moskvě jasný signál, že jde o krok naprosto nepřijatelný.

Loading...
reklama