Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Bartoš chce změnit návrh zákona o ochraně oznamovatelů, je podle něj neúčinný

Ivan Bartoš (Piráti)
Ivan Bartoš (Piráti)
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Návrh zákona o ochraně oznamovatelů protiprávní činnosti zaměstnavatelů, který připravilo ministerstvo spravedlnosti a který dnes projedná vláda, není podle předsedy Pirátů Jana Bartoše funkční. Novinářům při příchodu do Strakovy akademie řekl, že chce s ministry probrat změny navrhované radou proti korupci. Rada chce, aby se zákon vztahoval nejen na oznamovatele trestných činů a závažných přestupků, ale na přestupky obecně, a aby zaručoval anonymitu takzvaných whistleblowerů.

"Pokud oznamovatel má být chráněn, často oznamuje činnost, která se děje ve struktuře, jejíž je součástí, je anonymita zásadní prvek," uvedl Bartoš. Má tak být podle něj zajištěno, aby dotyčná společnost proti oznamovateli nevedla nějaké kroky, aby ho umlčela nebo neznevěrohodnila. Návrh je podle něj horší než původní vzniklý za vlády Andreje Babiše (ANO).

Podle ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL) pohledů na věc může být více, osobně bude hlasovat pro návrh ministerstva spravedlnosti.

Rada vlády pro koordinaci boje s korupcí, vedená ministrem pro legislativu Michalem Šalomounem (za Piráty), minulý týden vládě doporučila, aby se zákon vztahoval nejen na oznamovatele trestných činů a závažných přestupků, ale na přestupky obecně. Doporučila také, aby úřady a firmy ovládané obcemi či státem musely přijímat i anonymní oznámení.

Novou podobu zákona o ochraně oznamovatelů v září kritizovaly protikorupční organizace. I podle nich hrozí to, že oznamovatelé protiprávní činnosti nebudou i nadále dostatečně chráněni před odvetou zaměstnavatelů. Ministerstvu spravedlnosti vytýkaly, že se zákon nemá vztahovat na jakýkoliv trestný čin nebo přestupek a že obsahuje omezení ochrany u anonymních oznámení.

Právní úprava vychází z evropské směrnice o ochraně oznamovatelů z října 2019. Česko nesplnilo dvouletou lhůtu pro transpozici této směrnice, která vypršela 17. prosince 2021.

Snaha o legislativní úpravu tzv. whistleblowingu se v Česku objevila opakovaně, žádný z dosud předložených návrhů ale nebyl přijat. Oznamovatelé mají v ČR zranitelnou pozici i proto, že vůči nim přetrvává spíše negativní postoj.

Témata:  Ivan Bartoš zákony

Související

Aktuálně se děje

21. února 2025 19:31

Dara Rolins dala košem muži, který jí zásadně pomohl v hudební kariéře

Dara Rolins vděčí za to, kým dnes je, i hitmakerovi Jiřímu Zmožkovi. Právě on je totiž autorem nesmrtelného duetu Zvonky štěstí, který zpěvačka nahrála s legendárním Karlem Gottem. Všechny proto překvapilo, že se nezúčastnila Zmožkova koncertu. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Daně, ilustrační fotografie

Daňové přiznání za rok 2024: Do kdy jej podat a jak jej zaplatit?

Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob je povinností pro každou fyzickou osobu, která má daňovou povinnost v České republice, a to jak pro rezidenty, tak pro nerezidenty, přičemž u nerezidentů se vztahuje pouze na příjmy plynoucí ze zdrojů v ČR. Při podávání přiznání musíte zahrnout všechny příjmy, s výjimkou těch, které jsou od daně osvobozené, nebo těch, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby.