Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Bartoš chce změnit návrh zákona o ochraně oznamovatelů, je podle něj neúčinný

Ivan Bartoš (Piráti)
Ivan Bartoš (Piráti)
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Návrh zákona o ochraně oznamovatelů protiprávní činnosti zaměstnavatelů, který připravilo ministerstvo spravedlnosti a který dnes projedná vláda, není podle předsedy Pirátů Jana Bartoše funkční. Novinářům při příchodu do Strakovy akademie řekl, že chce s ministry probrat změny navrhované radou proti korupci. Rada chce, aby se zákon vztahoval nejen na oznamovatele trestných činů a závažných přestupků, ale na přestupky obecně, a aby zaručoval anonymitu takzvaných whistleblowerů.

"Pokud oznamovatel má být chráněn, často oznamuje činnost, která se děje ve struktuře, jejíž je součástí, je anonymita zásadní prvek," uvedl Bartoš. Má tak být podle něj zajištěno, aby dotyčná společnost proti oznamovateli nevedla nějaké kroky, aby ho umlčela nebo neznevěrohodnila. Návrh je podle něj horší než původní vzniklý za vlády Andreje Babiše (ANO).

Podle ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL) pohledů na věc může být více, osobně bude hlasovat pro návrh ministerstva spravedlnosti.

Rada vlády pro koordinaci boje s korupcí, vedená ministrem pro legislativu Michalem Šalomounem (za Piráty), minulý týden vládě doporučila, aby se zákon vztahoval nejen na oznamovatele trestných činů a závažných přestupků, ale na přestupky obecně. Doporučila také, aby úřady a firmy ovládané obcemi či státem musely přijímat i anonymní oznámení.

Novou podobu zákona o ochraně oznamovatelů v září kritizovaly protikorupční organizace. I podle nich hrozí to, že oznamovatelé protiprávní činnosti nebudou i nadále dostatečně chráněni před odvetou zaměstnavatelů. Ministerstvu spravedlnosti vytýkaly, že se zákon nemá vztahovat na jakýkoliv trestný čin nebo přestupek a že obsahuje omezení ochrany u anonymních oznámení.

Právní úprava vychází z evropské směrnice o ochraně oznamovatelů z října 2019. Česko nesplnilo dvouletou lhůtu pro transpozici této směrnice, která vypršela 17. prosince 2021.

Snaha o legislativní úpravu tzv. whistleblowingu se v Česku objevila opakovaně, žádný z dosud předložených návrhů ale nebyl přijat. Oznamovatelé mají v ČR zranitelnou pozici i proto, že vůči nim přetrvává spíše negativní postoj.

Témata:  Ivan Bartoš zákony

Související

Aktuálně se děje

26. února 2026 8:33

Orbán kritizoval Kyjev. Na ochranu energetiky nasazuje i armádu

Ukrajina podle maďarského premiéra Viktora Orbána zastavila dodávky ruské ropy do Maďarska a na Slovensko z politických důvodů. Orbán zároveň zmínil, že by se někdo mohl pokusit o další narušení maďarské energetiky. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy

Předseda SPD Tomio Okamura

Okamura se dočkal. Pozvali jej k Moravcovi, poprvé po devíti letech

Vztahy mezi vládní stranou SPD a Českou televizí se možná blíží k zásadnímu obratu. Po devítileté pauze totiž obdržel předseda Poslanecké sněmovny a šéf SPD Tomio Okamura pozvánku do diskusního pořadu Otázky Václava Moravce. Příležitost vystoupit v hlavní politické debatě veřejnoprávní televize dostal na neděli 8. března od nové šéfky dramaturgie Martiny Riebauerové.