reklama

Černochová to řekla na dnešní tiskové konferenci, na které představila priority ministerstva obrany na letošní rok.

Černochová by považovala za ideální, aby ročně do armády přišlo 2000 nových vojáků, v současné době to podle ní je 500 až 800. Česko má nyní k dispozici celkem kolem 27.000 vojáků. Ministryně upozornila, že každý nový voják rozpočet stojí milion korun, je proto potřeba vyčlenit potřebné peníze.

Poukázala na to, že dnešní doba náboru do bezpečnostních sborů přeje, nechce ji proto promeškat. S rekrutací by mělo pomoct nové virtuální náborové středisko, přes které bude možné například domluvit videokonferenci s náborářem, bude ale obsahovat i on-line prezentaci jednotlivých částí armády.

Nová vláda začlenila do programového prohlášení slib, že ČR bude v roce 2025 vydávat dvě procenta HDP. Černochová poznamenala, že nejde pouze o závazek učiněný Českem v rámci NATO, ale i o vnitřní dluh resortu, který přesahuje 100 miliard korun. Návrh rozpočtu na příští rok od bývalého ministerstva financí počítal s výdaji na obranu 92 miliard korun a v roce 2024 s růstem na 109,5 miliardy korun, což by bylo asi 1,6 procenta HDP.

S financováním velkých zakázek má pomoct obranný fond. Černochová ho chce zřídit v podobě, v jaké ho mělo Československo za první republiky. Umožní podle ní armádě garantovat dostatek peněz na víceleté financování velkých projektů. Po začátku akvizičního procesu budou peníze ve fondu jen virtuální. Když se bude blížit dokončení, ministerstvo financí potřebné peníze převede. Nyní Černochová o podrobnostech jedná s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS), s nímž chce návrh zákona předložit.

Při přípravě zakázek se chce také zaměřit na realistické plánování nebo na přípravu aktuálních marketingových průzkumů. Dosud je úředníci zpracovávali na počátku akvizice, po několikaleté přípravě zakázky tak byly zastaralé. Černochová poznamenala, že například marketingový průzkum na nákup pásových bojových vozidel pěchoty (BVP) je z roku 2015, ceny se od té doby výrazně zvýšily. Nákup nových BVP, který je největším armádním nákupem v novodobé historii, označila za prioritu. Chce si ale nechat zpracovat analýzu nových kroků, hotová by mohla být do tří měsíců.

Dokončit chce i další klíčové modernizační projekty. Poznamenala, že současná vláda bude muset také rozhodnout o budoucnosti ochrany vzdušného prostoru po roce 2027, kdy skončí pronájem švédských stíhacích letounů Gripen. Za klíčové označila i projekty v nových oblastech, kterými jsou třeba kvantová technologie nebo robotické prostředky.

Připravit dále plánuje novelu zákona o zadávání veřejných zakázek, který je podle ní přísnější než evropské směrnice. Akviziční proces chce zrychlit a zjednodušit. Podporu slíbila i zbrojnímu průmyslu například garancí státu pro financování obranných vývozů a podporou prodeje formou mezivládních dohod.

Zaměřit se chce i na výchovu žáků k obraně státu. Do besed ve školách by chtěla zapojit třeba bývalé profesionální vojáky. Vytvořit plánuje také novou koncepci péče o válečné veterány. Spolupracovat na ní chce s Eduardem Stehlíkem, který v minulosti na odboru pro válečné veterány působil.